"Pokud Evropa bude místem prosperity, stability míru, bude fungovat jako magnet pro lidi, kteří jsou na útěku před válkou, ale i pro lidi, kterým se prostě daří špatně," řekl premiér. "A to je věc, která se nezmění za rok, za dva roky ani za deset let," uvedl. "Jsme schopni v příštích letech migrační proudy přesměrovat, ale nejsme schopni jim zabránit, pokud se v okolí Evropy nevytvoří stabilnější bezpečnostní prostředí," dodal.

Důvodem je podle premiéra také to, že chybí mechanismy ochrany vnější mořské hranice EU. Sobotka uvedl, že vnější schengenskou hranici lze zabezpečit na pevnině. Z toho vycházel i záložní plán na zřízení záložní schengenské hranice jižně od Maďarska, pokud by Řecko ve spolupráci s Tureckem nezvládlo svou roli. Česko ale preferuje společné řešení EU, řekl předseda vlády k dotazům, jak byl záložní plán prosazován na summitu.

Předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera přiznal, že účinné řešení migrační krize nezná. Pomoci by podle něj mohla OSN; zasadit by se mohla o rozdělení běženců mezi neevropské státy namísto kritiky, kterou její představitelé častovali státy EU za přístup k migrantům.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) mimo jiné uvedl, že o migrační krizi se v Česku hodně hovoří, "ale po pravdě řečeno málokdo tu něco dělá". Zopakoval, že cestou k ukončení migrační krize je odstranění jejích příčin, tedy zejména obnovení míru v zemích původu běženců.

Senátoři se na tom shodli i v závěrečném stanovisku, stejně jako na potřebě potřebě spolupráce EU a Turecka v omezování migrace. Ocenili rozhodnutí NATO pomoci s monitorováním běženců, kteří se přes moře snaží dostat do Řecka. Senát také označil "nezbytné, aby všichni členové vlády České republiky zastávali v problematice migrace při svých veřejných vystoupeních doma i v zahraničí jednotné vládní postoje".