Na konci roku 2003 správa kvůli dluhu srážela část starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu 21 561 lidem. Přes 50 000 se jejich počet dostal v roce 2010, o čtyři roky později překročil 75 000. Předloni mělo exekuci na penzi přes 85 000 mužů a žen. Letos v březnu jich bylo 90 418.

Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Mužům ČSSZ strhávala v průměru 2 698 korun a ženám 2 211 korun. Nejvyšší srážku v průměru měli muži v Moravskoslezském kraji, a to 3 335 korun. Ze starobních důchodkyň se v průměru nejvíc kvůli dluhům strhávalo penzistkám v Olomouckém kraji, a to 2 529 korun.

Exekuci na důchod mělo i 21 707 invalidních důchodců a 14 430 invalidních důchodkyň. Průměrná strhávaná částka u muže činila 1 978 korun a u ženy 1 980 korun. Nižší důchod kvůli exekuci mělo také 1 334 vdov a 260 vdovců. Z vdovského důchodu se sráželo v průměru 1 612 korun a z vdoveckého 1 636 korun.

ČSSZ o exekučních srážkách nerozhoduje. Řídí se nařízením soudu či exekučním příkazem exekutora, nebo rozhodnutím ze správního, konkurzního či insolvenčního řízení. Srážení částky z důchodu může úřad ukončit až po splacení dluhu a úroků i nákladů řízení. Podle odborníků na dluhovou problematiku by ale ČSSZ mohla řadu exekucí nechat zastavit, a to kvůli neplatným rozhodčím doložkám z úvěrových smluv. Rozhodoval o tom Ústavní i Nejvyšší soud, který prohlásil rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách za neplatné v květnu 2011.

Právník Petr Němec na Twitteru uvedl, že by ČSSZ mohla soudu navrhnout zastavení protiprávní exekuce, protože má k dispozici údaje z exekučních příkazů. „Proč ČSSZ osm let posílá zbytečně peníze úvěrovkám místo našim důchodcům a nemocným? Kdy se začne něco dít?“ ptal se na Twitteru advokát.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na výtku reagovala tím, že vedení resortu už o možných řešeních jednalo. „ČSSZ musí tyto případy vyhledávat ručně a nemá na to personální kapacity. Potřebovali bychom na to desítky nových úředníků,“ uvedla Maláčová. Podle ní ČSSZ informace k exekuci a rozhodčím doložkám klientů neeviduje, úředníci by proto museli ručně procházet „stovky tisíc spisů, možná milion“. Správa u konkrétních případů ověří, kolik času by to zabralo. Ministryně podotkla, že soudy mají povinnost neoprávněné exekuce zastavovat, měly by to tedy dělat automaticky. Maláčová o tom chce jednat s Ministerstvem spravedlnosti.

Poté, co ministryně zprávu o schválení postupu ČSSZ při zastavování exekucí zveřejnila, požádala ČTK ministerstvo o podrobnější informace. Resort pouze zopakoval to, co předtím uvedla Maláčová. Sdělil, že ČSSZ může soudu dát podnět k případnému zastavení exekuce, nejdřív ale musí exekuční příkazy s rozhodčí doložkou sama vyhledat a situaci posoudit a vyhodnotit.

„Od května 2019 zahájí ČSSZ pilotní projekt, který má za cíl ověřit, za jakých personálních a technických podmínek by byl takový postup proveditelný, jak by byl časově a finančně náročný a zda by nedošlo k ohrožení provádění exekučních srážek z dávek důchodového pojištění v běžných případech,“ sdělila ČTK šéfka tiskového oddělení ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová. Kdy chce mít ministerstvo výsledky svého pilotního projektu, neuvedlo.

Počet starobních, invalidních a pozůstalostních důchodců s exekuční srážkou

* údaje ke konci března

Zdroj: ČSSZ