Připomíná, že roznětkou nejnovější krize je stále nevyjasněná smrt téměř 90 Syřanů zabitých minulý týden chemickými látkami ve městě Chán Šajchún. Zatímco americký prezident Donald Trump v emotivním projevu připsal odpovědnost syrské vládě a na její nedalekou vojenskou základnu nechal odpálit 59 raket Tomahawk, syrský prezident Bašár Asad minulou středu jakoukoli odpovědnost popřel s tím, že jde „stoprocentně o podvrh“. „Máme dojem, že Západ a zejména Spojené státy jsou spolčené s opozicí a že celou věc záměrně zosnovaly s cílem získat záminku k útoku,“ prohlásil v rozhovoru pro agenturu AFP.

Pro dění kolem Sýrie je však podle Turečka ještě důležitější, že se za Damašek plnou vahou opět postavila Moskva.

Navzdory vyhrocené rétorice vůči Kremlu ze strany Bílého domu si i Američané zjevně logiku ruského postoje uvědomují. Když totiž ve středu americký ministr zahraničí Rex Tillerson při návštěvě Moskvy mluvil před novináři o nutnosti odchodu syrského prezidenta, prohlásil, že „je velmi důležité, že Asadův odchod proběhne spořádaně a organizovaně“. Tedy že hlasitě vyslovované naděje syrských rebelů, že po průlomové baráži tomahawků přijdou další podobné útoky vedoucí k silovému svržení režimu, se Američané zjevně naplnit nechystají, upozorňuje Tureček.

V Sýrii podle něj pokračují „nenápadné“ procesy, které ukazují, že razantně pronášené požadavky a teze hlavních hráčů („Asad je legitimní hlavou Sýrie“ versus „diktátor musí skončit“) už dávno předběhl reálný vývoj země.

Po mnoha měsících dohadů a odkladů se včera rozjela evakuace několika tisíc lidí, zejména civilistů, která podle Turečka naznačuje, že tak jako se Západem a arabskými režimy podporované opozici patrně nepodaří odstavit syrskou vládu, Asadův režim s Rusy a Íránci v zádech už zjevně nikdy nebude mít v zemi takovou kontrolu, jako tomu bylo před arabským jarem.

Jak v pátek ukazovala katarská televize al-Džazíra, stovky autobusů odvážely do vládou drženého Aleppa na pět tisíc šíitských civilistů ze severosyrských vesnic Kafrajá a Fúa, kde je tři roky obléhali sunnitští rebelové. Paralelně s tím odjížděli na jiná povstalecká území sunnitští obyvatelé i ozbrojení rebelové z městeček Zabadání a Madájá, kde je západně od Damašku dlouhodobě drželi v obklíčení vládní jednotky a ozbrojenci libanonského šíitského Hizballáhu. Pokud bude celý proces, domluvený za rebely Katarem a za vládní tábor Íránem, úspěšný, jen tato výměna obyvatelstva se dotkne 30 tisíc Syřanů.

„Kdysi jednotná Sýrie tak s přispěním celé plejády vnějších hráčů spěje ke společenskému rozkladu, v němž nakonec i světoví vůdci a hybatelé mohou zůstat pouhými diváky,“ uzavírá Tureček svou analýzu.