Daniel Prokop v rozhovoru pro server Idnes.cz. spekuloval, zda by povinné očkování nebylo pro mnoho antivaxerů paradoxně schůdnější. „Povinné očkování by možná bylo méně kontroverzní, než nová opatření pro neočkované v restauracích. Otázka je, jak by bylo vynucované, protože my máme třeba povinné očkování dětí a ty kontroly jsou poměrně malé, oni nemůžou do školek a je tam pokuta nějak 10 tisíc. Tak jestli by to neskončilo stejně neslaně nemastně. Ale pro mnoho zejména starších lidí by to možná bylo schůdnější než současné restrikce pro neočkované,“ překvapil sociolog.

Povinné očkování by ale Prokop nezaváděl, i z důvodu nedostatečných očkovacích kapacit. „Když si vezmete, že naočkovaní lidé nad 50 let chtějí podle našich dat z 80 % jít na třetí dávku, tak to se bavíme o více než milionu lidí. Do toho bude končit ta půlroční lhůta statisícům dalších lidí a mnoho nových je teď kvůli přísným restrikcím rozočkováno, tak se může stát, že v dohledné době bude potřeba očkovat až sto tisíc lidí denně. A tam zdaleka nejsme, takže teď bude problém spíš naočkovat ty lidi, kteří budou chtít, než vytvářet povinnost pro ty ostatní,“ vysvětloval Prokop, že tlak na neočkované k vakcinaci může být v současnosti kontraproduktivní.

Objednání na třetí dávku je prý navíc poměrně složité, zejména pro starší ročníky. „Proto doporučuju, to, co třeba dělají v Rakousku nebo Španělsku, kdy se lidem určí termín třetí dávky u praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Ti lidé už tou registrací vyjádřili touhu k tomu očkování, tak si čas v určený termín určitě udělají a vše se tím výrazně zrychlí a zjednoduší,“ poradil Prokop.

Motivování lidí k očkování se podle sociologa zbytečně soustředí především na lidi v pracujícím věku, starší podle něj mají mnoho demotivací a bariér. „Často se bojí covidu i očkování, mají horší přístup k internetu a jejich děti mohou patřit k odpůrcům očkování, takže jim to nezařídí a mají třeba konflikty v rodině. Je tedy potřeba dostat se k nim blíže, posílit tu síť, aby praktici využili všech svých možností, napsat jim dopisy a třeba jim i přiřadit ty termíny,“ přidal další rady Prokop.  

Epidemie se u nás podle něj šíří více než na Západě, protože je naše společnost jinak nastavena. „Česko je zranitelná země, máme hodně vícegeneračních domácností, nízkou proočkovanost a ošetřovné. Lidé tak chodí se symptomy do práce a posílají děti s rýmou do školy, to nastavení lidí je tady prostě jiné,“ řekl sociolog s tím, že k novým opatřením je skeptický.

„Máme tak jeden až dva týdny na přijetí zásadních opatření. Ta nutnost očkování nebo protilátek třeba do restaurace až tak nic neřeší, protože podle našich dat stejně neočkovaní lidé už teď málo chodí do restaurací nebo na akce. A ani ta motivace k očkování proto nebude taková. Mnohem důležitější je testování a očkování na pracovištích, tam probíhá většina kontaktů,“ vysvětlil Prokop, kde je hlavní kámen úrazu.

A právě kvůli kontaktům na pracovišti je podle Prokopa nutné opět zařadit i očkované do chytré karantény. „Testováním projde jen 20–25 % očkovaných, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají symptomy. My jsme ty očkované úplně vyřadili z toho testování, a to je špatně. Třeba moje známá učitelka může jít učit, ač manžel leží doma s covidem. Tenhle benefit pro očkované mi přijde mimo. Zodpovědní se dohadují se zaměstnavateli na home office, to je špatně,“ apeloval Prokop. 

„Nesmíme z toho dělat represi neočkovaných, je potřeba přijít s dalšími opatřeními. Místo tvrdých motivací k očkování by se mělo radši soustředit třeba na zvýšení ošetřovného nebo testování i očkovaných lidí v zaměstnání, protože tam se ta nákaza šíří nejvíce. Ani očkovaní se nesmí vynechávat z té chytré karantény, to není racionální a ti neočkovaní to pak vnímají jako diskriminační tlak a vzniká polarizace společnosti,“ dodal Prokop s tím, že ani lockdown není definitivně ze stolu a budoucí vláda by už neměla tvrdit, že rozhodně nebude.