Předloňský rok, rok 2022, byl svým způsobem zvláštní. Neprobíhaly v něm vůbec žádné volby, což je v českém prostředí poměrně rarita. V roce 2023 už se konaly volby prezidentské, v roce 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu, do krajů i do jedné třetiny Senátu a v roce 2025 politický maraton vyvrcholí volbami do Sněmovny.

K volbám do Evropského parlamentu půjdou Češi, Moravané a Slezané už příští týden. Jednotliví kandidáti tak mají jednu z posledních možností, jak oslovit voliče. V debatách před televizními kamerami se střetávali např. Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (STAČILO!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM).

Podle experta na politický marketing Oto Klempíře se v debatách projevuje ohromná politická zkušenost a velký objem znalostí Lubomíra Zaorálka.

„Svou zkušeností a ohromným penzem znalostí, který tam předvedl. On, když vysvětloval třeba panu Turkovi, jak může dojít k rozdrolení NATO, tak to bylo tak kulaté, že ten hranatý politik to nepobral,“ poznamenal Klempíř na konto bývalého poslance.

Politická zkušenost se podle jeho názoru projevuje i u Alexandra Vondry. „Saša Vondra, to je buldozer, který umí dosáhnout svého,“ poznamenal Klempíř.

Slabší výkon v závěru kampaně podle Klempíře podala lídryně ANO Klára Dostálová. Stejně tak Danuše Nerudová má podle něj problém. Sice se obklopila dobrým týmem, ale jedno slabé místo podle Klempíře přece jen má. „Myslím, že by v týmu potřebovala i někoho, kdo je zkušený politolog a kdo jí nedovolí, aby podkopala sama sebe,“ podotkl Klempíř k debatám na CNN Prima News.

Jednou z posledních možností, jak plošně oslovit voliče, měli kandidáti v debatě na České televizi. Vondra tam řekl, např. coby absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, že myšlenka Green Dealu sama o sobě špatná není, ale provedení je mizerné. „Musíme ukončit ‚operaci Greta‘, to hysterizování veřejnosti,“ uvedl s tím, že dekarbonizaci musíme dělat s ekonomickými možnostmi, aby to bylo sociálně únosné, jinak se odsoudíme k „totálnímu zaostávání“.