Bez roušky = jako bys zapomněl hajlovat?

„… I za války byly děti trestány, když nehajlovaly při vstupu na školní dvorek…,“ zaznělo na sociální stránce podnikatelky a šéfky zájmového sdružení „Přátelé si pomáhají“ Aleny Stupkové. Debata, v níž se kromě odvahy ukázala i bezmoc, se rozproudila poté, co žena veřejně umístila na Facebook náhled žákovské knížky svého syna. V listopadu a nejnověji i 7. prosince si vysloužil poznámku téměř shodného znění za to, že opakovaně vychází ze třídy bez roušky.

„Žádám od vedení školy o podpis a potvrzení, že v případě zdravotních obtíží z důvodu nošení roušky škola přebírá plnou odpovědnost a náklady na léčbu,“ reagovala na to do „žákajdy“ maminka Alena.

Proč takový postoj?

„Když jsem byla malá, nosila jsem poznámky v podobě černé kozy za to, že si maluju nehty pastelkou, za to, že mám poslední slovo. Za to, že jsem se hlasitě smála se spolužákem, když jsme pod lavicí malovali komiksy. Za to, že jsem se vysmála řediteli do očí, buď mu země lehká… ale mluvil jako Zeman, nemohla jsem za to,“ sděluje veřejnosti s tím, že stejně jako jí rodiče nezakázali malovat si nehty či kreslit komiksy, tak ona prý nemůže „zakázat svému synovi, aby chodil bez roušky, ani nařídit, aby chodil s ní.“

„Skoro jak v nějakém lágru. A učitelé si hrajou na kápa,“ komentoval pod snímkem žákovské knížky Miloš Kupec z České Lípy. „Místo učitelů gestapo,“ nebála se veřejně vyjádřit Jana Hloušková, kterou doplnil Jaroslav Kolaja: „To není gestapo, to jsou kolaboranti s režimem – a je jedno jakého.“ Jiří Baudyš připomněl, že rodič může k poznámce napsat odpověď a že by doporučil nalepit i přílohu o škodlivosti roušek, neboť to paní učitelka asi ještě nečetla.

„Poznámka typu ´Chodí bez roušky´ mi připomíná tu u nás kdysi ve škole:
Kouká na mě přes pravítko a říká, že jsem zelenej.“ /Pavlína Pechová/

Podle vyjádření dalších rodičů nejsou výjimkou i napomenutí, nebo dokonce dvojky z chování za pouhé nenošení roušky.

Bez respirátoru = vyloučení?

Některé rodiny ale řeší se svými potomky ještě závažnější dopady než „pouhou“ výtku v žákovské. Ředitelce sdružení „Přátelé si pomáhají“ tak napsala například A. Tomanová ze Zlína.

„Řeším mnohem horší… jsem zoufalá. Synovi vyhrožují vyloučením ze školy kvůli nenošení respirátoru,“ lamentovala maminka. A aby toho nebylo málo, fotbalový klub Hodonín chce prý chlapce rovnou vyhodit kvůli tomu, že se nechce nechat očkovat.

„Momentálně jsem ve fázi, kdy sháním právníka, který nám pomůže,“ dodává žena k tomu, jak se snaží věc zvrátit. Jenže bohužel prý nemá moc podporu, protože její advokátka i lékařka dítěte jsou „coviďačky“. „Už jsem z toho úplně nešťastná, unavená…“ Zkusila prý psát například advokátce Janě Zwyrtek Hamplové. Jenže právníci „docházejí“. Hamplová má přímo na svých stránkách vzkaz: „Dovolujeme si vás požádat, abyste nekontaktovali naši kancelář v souvislosti s individuálním zastoupením ve věci testování a očkování – covid-19. Ačkoli bychom rádi vyhověli, není to z kapacitních důvodů možné.“ Individuální zastoupení v těchto věcech nemůže už kancelář přijímat pro jejich četnost.

Rodina se zřejmě pokusí obrátit na ProLibertate – Institut práva a občanských svobod, který je odborným sdružením právníků. Vymezuje se proti tomu, aby byly děti na školách podrobovány ponižujícím testům, nuceny k nošení respirátorů nebo tlačeny k očkování proti onemocnění covid-19.

Institut rozesílá školám výzvy „Důrazné upozornění zástupcům škol a školských zařízení“, v nichž se staví za děti. „Školy si v poslední době přisvojují vlastní pravomoci, zasahují proti dětem, které nedodržují mimořádná opatření, a to fyzicky či kázeňskými tresty nebo jejich hrozbami. Jediným orgánem, který je oprávněn vymáhat (a to v rámci správního řízení) dodržování mimořádných opatření MZ, je orgán ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Nikoliv školy nebo jejich zaměstnanci, a to ani na půdě školy. Kdokoli si přisvojí tuto pravomoc náležející orgánům ochrany veřejného zdraví, může se dopustit trestného činu,“ varuje v nich předseda spolku Tomáš Nielsen.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro podobné případy ve svém doporučeném postupu pro ředitele, pokud žák odmítne dodržovat mimořádná opatření, píše:

1. Nejdříve o věci komunikovat a snažit se maximálně o smírné vyřešení celé věci,

2. Pokud jsou všechny možnosti o smírné řešení vyčerpány, pak dojde-li k porušování mimořádných opatření ze strany žáka v průběhu vzdělávání, bude umístěn do izolační místnosti,

3. Pokud žák (zákonný zástupce) již předem deklaruje, že nebude dodržovat mimořádná opatření, a žák skutečně při příchodu do školy si odmítá nasadit ochranný prostředek, škola nevpustí žáka do budovy (areálu) školy. V takovém případě (kdy škola nevpustí žáka do budovy/areálu školy) škola za žáka nepřebírá odpovědnost a nezajišťuje jeho bezpečnost a ochranu zdraví a nevykonává nad ním dohled.

Pokud by v krajním případě došlo k fyzické konfrontaci nebo pokud by se například rodič snažil vymoci si vstup dítěte do školy fyzickou silou, škola přivolá policii. 

V takovém případě by se mohlo ze strany rodiče jednat o protiprávní jednání, například o přestupek proti občanskému soužití podle § 7 zákona o některých přestupcích.

Každý rodič má rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje mj. péči o mravní vývoj dítěte, péči o zdraví dítěte a vedení dítěte k dodržování právních povinností. V případě, že by si rodič vynucoval porušování mimořádných opatření nebo by k tomu vedl své dítě, lze uvažovat o tom, že v takovém případě rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Takovou situaci by v souladu s § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dítěte mohl řešit orgán sociálně-právní ochrany dítěte.