Že česká nádraží jsou sama o sobě zvláštním případem, zjistíte během krátké chvíle. Na trati Pňovany-Bezdružice je jich totálně zpustlých nemálo. Trpísty či Blahousty působí odpudivým dojmem, už jen když kolem přejdete; natož pak, když tu máte vystoupit. Jak jsme slyšeli v motoráčku: „… Ještě že poslední spoje jezdí k večeru, kdy je teď přes léto ještě vidět, jinak by to byla hororová adrenalinová cesta.“
Nešťastná Cebiv s hororovým zámkem
Příkladem nešťastné obce je Cebiv, která doplácí na restituci zámku. Jeho neutěšená cesta k ruině začala v padesátých letech, kdy byl, jak se uvádí na jedné z několika informačních tabulí v obci, zdevastován zámecký park. Naštěstí objekt ze 16. století, patřící rodu Löwensteinů, byl v době státních statků využíván jako jídelna a kuchyně, takže dostal alespoň jakousi slušnější střechu. Od té doby to s ním šlo, jak se říká, z kopce. Restituenti nemají peníze ani na základní údržbu a o prodeji se moc nemluví.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala