„Macrona už volit nebudu. Jako prezident mě zklamal. Zlatý hošík ve zlatém fraku, co myslí jen na sebe. Například se žlutými vestami nechal situaci vyhrotit, pak ustoupil, aby následně v podstatě nechal jejich požadavky v celonárodní diskusi vyhnít. A potřebné reformy se zase odkládají. To není dobrý lídr, to je tanečník mezi problémy,“ říká rozhořčeně úřednice z pošty Anaise. Proto se rozhodla volit Touhu po Evropě a hlavně levicového kandidáta Raphaëla Glucksmanna.

Ostatně právě nyní sedmačtyřicet milionů registrovaných voličů z více než sedmašedesáti milionů obyvatel Francie chodí vhazovat své lístky do uren.

Kluci a holky z plakátů

Před každou volební místností ve Francii by měla stát plakátovací plocha, na niž mohou jednotlivá politická uskupení vylepit své předvolební plakáty. Tohoto práva však využila, jak vidno přímo na místě, tak polovina subjektů ucházejících se o hlasy voličů. Mimo vymezené plakátovací plochy by se žádné poutače pod hrozbou pokut a soudů neměly objevit, ale realita je jiná. Často na Francouze shlížejí tváře kandidátů z většiny volných ploch. ParlamentníListy.cz prošly centrem, ale i okrajovými chudými čtvrtěmi Paříže. Všude si voliči s portréty politiků kreativně pohráli.

„Fašista!“ stojí psáno u kandidáta Národního sdružení, teprve třiadvacetiletého Jordana Bardella, jenž se z plakátu usmívá po boku své šéfky Marine Le Penové. Mladíček má do tváře, alespoň nedaleko nedávno vyhořelé katedrály Notre-Dame, přimalovanou hitlerovskou patku. Ostatně hodně podobnou výzdobu má valná většina plakátů nacionalistických či po frexitu toužících formací, nejsou-li úplně potrhané. Kupodivu jediný plakát jedné ze tří zúčastněných stran vzniklých z hnutí žlutých vest, na němž jsou zkrvavené tváře neúnavných demonstrantů, našly ParlamentníListy.cz poblíž obchodního centra Forum des Halles, které vyrostlo na místě bývalé hlavní městské tržnice známé ze Zolova románu Břicho Paříže.