Co vás přimělo znovu kandidovat do Senátu? Jaké jsou vaše hlavní motivace a důvody?

V Senátu jsem působila v letech 2004–2010. Tehdy se ještě dalo říct, že doopravdy působil jako pojistka demokracie. Slušné prostředí, osobnosti, odborníci z různých odvětví života, věcné diskuse k nejrůznějším tématům. Dnes, kdy je složení Senátu poplatné vládnoucí garnituře, se stal Senát spíše „kývačem“ na mnohdy nesmyslné návrhy pocházející ze sněmovny. Stoosmička tam „válcuje“ opozici a Senát všechno odsouhlasí, to mi vadí. Ráda bych, aby se poměr sil v Senátu opět přiblížil k onomu stavu, kdy bude fungovat jako opravdová pojistka demokracie.

Jaká je podle vás nálada ve společnosti a co byste chtěla udělat pro její zlepšení? A jak vnímáte současnou politickou situaci v České republice a jaké jsou podle vás hlavní výzvy, kterým čelíme?

Společnost je hluboce rozdělená a paralyzovaná. Týká se to nejen třeba pracovních kolektivů, ale mnohdy i rodin. To tak nikdy nebývalo. Problém je, že vláda neuznává jiný názor než svůj. Kdo s ní nesouhlasí, je populista, extrémista, případně ruský šváb. A k ruce má samozřejmě média. Hlas obyčejných lidí, kteří se díky vládním opatřením dostávají do problematických životních situací, nechtějí slyšet. Žijí ve své bublině, odtržení od reality. EU a USA jsou pro ně vzorem, a proto slepě plní jakékoliv bruselské či americké příkazy bez ohledu na to, jaký to bude mít dopad na Českou republiku. Vím, že jedna senátorka situaci nezmění, ale aspoň může hlasitě mluvit za lidi, které zastupuje. Nejhorší je mlčet, nadávat doma nebo v hospodě a nechat si všechno líbit. Opačný názor není dezinformace, občané, mající jiný pohled na věc, nejsou dezoláti a chcimíři, jak nás posměšně nazývají. Touha po míru musí být silnější než touha po válce.

Jak hodnotíte současnou vládu Petra Fialy a její dosavadní kroky? Co byste změnila, kdybyste měla možnost?