Fiala se jal lidem vysvětlit, proč chce vláda šetřit v době, kdy Česko sužuje krize a zdražování: „Musíme to udělat. My jsme s tím vlastně začali hned po nástupu do naší vlády, kdy jsme o 70 miliard snížili výdaje státního rozpočtu.“

A ukázal na vládu Andreje Babiše coby strůjce naší vysoké zadluženosti: „Babišova vláda nás rekordně zadlužovala. My v tom nemůžeme pokračovat, protože je to nebezpečné pro tuto zemi,“ řekl s tím, že čím později by vláda k úsporám přistoupila, tím by to bylo bolestnější a obtížněji by se dařilo hospodařit s nižším schodkem státního rozpočtu. „Nemůžeme si dovolit, aby dluh pořád rostl a příští generace musely splácet naše neodpovědné chování. Bude to bolet, proto k tomu předcházející vláda neměla odvahu, ale my ji máme,“ doplnil ministerský předseda v dalším díle Otázky a odpovědi z Kramářovy vily.

Velké výhrady k jeho slovům týkající se snížení výdajů o 70 miliard projevila ekonomka Hana Lipovská na svém facebooku, podle které Petr Fiala neuvádí reálná čísla: „Po nástupu k moci předložila vláda Petra Fialy rozpočet na rok 2022, který namísto 1 927 miliard Aleny Schillerové počítal s výdaji 1 893,20 miliardy. Tedy snížení výdajů o 34, nikoli 70 miliard korun.

Pan premiér profesor Fiala si totiž plete výdaje a schodek státního rozpočtu. To je tedy buď případ lži, nebo zásadní neznalosti. Nicméně – ještě během roku přijala stejná vláda novelu, která naopak oproti původnímu návrhu Aleny Schillerové výdaje zvýšila, nikoli snížila, a to nikoli o 70 miliard, ale dokonce o 126 miliard.

A abychom byli na rozdíl od Petra Fialy zcela korektní, skutečné výdaje za rok 2022 činily 1 984,81 miliardy, což je o necelých 58 miliard více oproti původnímu návrhu Aleny Schillerové.

Rozpočtová politika vlády Andreje Babiše byla fiskální tragédie. Rozpočtová politika vlády Petra Fialy je fiskální fraška,“ reflektovala ekonomka Lipovská vyjádření předsedy vlády.

Následně premiér Fiala přiblížil, co vláda chystá: „Je to úprava programového prohlášení vlády, každé programové prohlášení se musí po roce upravit a každá odpovědná vláda to udělá. Čelíme něčemu, co nikdo netušil – ruské agresi na Ukrajině,“ uvedl s tím, že úprava programového prohlášení bude schválena na přelomu února a března.

„Druhý velký balík jsou úsporná opatření. Snaha dát do dobré kondice státní rozpočet,“ pokračoval Fiala s tím, že v průběhu dubna by mělo být jasné, kterým směrem půjdeme.

Třetí věcí je pak důchodová reforma. „Musíme udělat důchodovou reformu, aby lidé, kteří dnes mají méně než čtyřicet let, měli vůbec šanci mít důstojnou penzi. Základní parametry té reformy by měly být známy také v průběhu jara,“ očekává Fiala, že v dubnu by je měla veřejnost již znát.

Věnoval se také tomu, co nejvíce lidi v posledních dnech znervózňuje, a sice informacím o hranici pro odchod do důchodu, kterou vládní pětikoalice zřejmě posune až k 68 letům. „Objevují se různá čísla a různé informace. Pravda je, že existují návrhy, ať už expertů nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale vše jsou to analýzy, doporučení expertů bez politického schválení. Zatím jsme důchodovou reformu neprojednávali.“

„Média se mě neustále ptají, jestli bude věk odchodu do důchodu 68 let nebo 67 let. Poctivá odpověď je, že v tuto chvíli to nikdo neví. Jaký bude věk odchodu do důchodu, závisí i na tom, jaký bude sociální odvod, jakým způsobem upravíme další věci. Cíl je, abychom měli dostatek prostředků, abychom dalším generacím mohli vyplácet slušné penze.

„Nesáhneme na odchody do důchodu, nezměníme věk odchodu do důchodu tam, kde už je nastaven. To znamená, že do roku 2030 se postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na hranici 65 let pro všechny. Do tohoto mechanismu nesáhneme. Nehrozí nic takového jako ve Francii, kde v krátké době chtějí navyšovat důchodový věk. Ne, nebudeme navyšovat důchodový věk. Pokud zvažujeme navýšení odchodu do důchodu, tak až pro ty, kteří půjdou do penze kolem roku 2040,“ sdělil Petr Fiala.

Kvůli důchodové reformě hrozí odboráři protestními akcemi. Kritizují, že s nimi vláda nejedná, a také zmíněný plánovaný odchod do důchodu v 68 letech. Důchodci podle odborářů nemají být trestáni za současnou situaci a důsledky inflace. 

Někteří z tazatelů zapochybovali nad tím, že miliardy, které chce vláda ušetřit, stejně ničemu příliš nepomohou, kde premiér opět argumentoval, že nelze žít na dluh: „Nemůžeme žít na dluh. Každá další půjčka je dražší, až to budou splácet příští generace, bude to nesmírně drahé a k nezaplacení. Musíme se chovat jako odpovědní hospodáři a vydávat jenom tolik, kolik dokážeme na příjmové straně získat.

Jsme ve velmi obtížné situaci, kdy předcházející vláda nás zadlužila víc, než bylo nutné, extrémně. Musíme s tím teď něco udělat. Řada výdajů státu je mandatorních, máme poměrně úzký prostor na to, kde na výdajové straně šetřit, chceme zeštíhlit stát, víc zacílit sociální podporu a přemýšlet nad některými instituty, které jsou zde dlouho a neplní už svou funkci, tím chceme získat desítky miliard korun, o které budeme schopni snižovat ten deficit.

Přemýšlíme i nad příjmovou stránkou, kde stále platí, že nechceme zvýšit celkové daňové zatížení občanů, ale přemýšlíme, zda je daňový systém nastaven optimálně a zda je možné ho někde zjednodušit. Zda třeba u spotřební daně nemůžeme dospět ještě ke spravedlivějšímu principu,“ zopakoval na závěr premiér Petr Fiala.