„Mrtví na ulici nebudou, protože se devadesát procent nechá zpopelnit,“ sděluje úvodem, že o kapacitu krematorií strach nemá. Kolabující systém, přeplněné nemonice, to vše podle Flegra však reálně hrozí, pakliže nepřijde tvrdý lockdown a lidé se nevzpamatují.

Jeho výpočtům se odborníci smáli, dnes sledují, že na jeho slova dochází. Omluva od žádného z nich nepřišla. „Z odborníků se nikdo neomluvil. Teď se jim směju já a je to hořský smích, sám jsem si nechtěl připustit, že nárůsty budou tak tragické. Jsme nejhorší na celém světě,“ říká profesor evoluční biologie.

Na celé situaci ho nejvíce štve, že přišla zcela zbytečně. „Stačilo nepouštět žáky do škol, mít povinné roušky ve vnitřních prostorách. Vše zbytečně, jen proto, že se zametal problém pod koberec, nejspíš kvůli volbám,“ vyjadřuje přesvědčení, že volby zde sehrály velkou roli. „Do voleb byly kapacity odběrových míst kolem dvaceti tisíc testů denně, skončilo druhé kolo a dnes najednou zázrakem zvládneme padesát tisíc,“ dodává s tím, že dnes už je pozdě.

Ani dnes zdaleka netestujeme dostatečně. „Dnes bychom potřebovali 90 tisíc testů denně, aby to mělo smysl. Protože 35 procent pozitivních, za chvíli nebudeme muset testovat vůbec a budeme si házet u lidí korunou,“ podotýká.

K promořování populace se nepřiklání. „Promořit se přirozeně by šlo, ale bylo by to z hlediska počtu mrtých lidí drahé. Navíc desetkrát víc by bylo těch, kteří to přežijí a budou mít vážně poškozené zdraví,“ upozorňuje parazitolog.

Čím si vysvětluje, že lidé dávají více na slova odborníků z řad lékářů, jako je Šmucler, Žaloudík či Pirk? „Lidé je berou jako zástupce lékařské veřejnosti, to jim přidá na prestiži a váze toho, co říkají. Mají pěknou image, zářivější zuby a určitě i lepší účes než mám já,“ domnívá se, že lidé se častokrát více spoléhají na to, co vidí, což velmi ovlivní i to, čemu pak věří.