Moderátorka Daniela Drtinová si do internetové televize DVTV pozvala virologa Jaroslava Flegra. A spustila na něj zostra. Chtěla vědět, kde udělal chybu, když na počátku října předvídal, že na konci listopadu bude v Česku tisíc úmrtí spojených s covidem den co den. „Tisíc lidí den co den bude umírat a s tím už nic neuděláme. I kdyby zabrala ta opatření, který teďko přijímáme,“ bil na poplach Flegr před měsícem.

Ve skutečnosti na konci listopadu umírá ve spojitosti s covidem asi 100 až 200 lidí denně, což je naštěstí významně méně, než prorokoval pan profesor.

Odpověděl jí, že čísla záměrně nadsadil, aby lidi vyděsil a přiměl je chránit se, což podle jeho názoru zachránilo tisíce životů. „Já jsem malinko nadsadil,“ poznamenal k faktu, že místo jednoho tisíce lidí den co den, který předpovídal, umírá denně asi 150 lidí. „To byl zázrak. To, co se stalo, tak ta děravá opatření zafungovala, ačkoli jsem se já osobně domníval, že nemůžou fungovat v naší společnosti, protože prostě není důvěra a lidi je nebudou dodržovat. Ale oni je dodržovalii,“ vysvětloval dál.

Jedním dechem dodal, že se nám podařilo epidemii rozložit v čase, takže mrtví budou přibývat, jen to bude ve větším časovém úseku, takže to nebude vypadat pochmurně. „Příroda si ten zbytek vybere,“ varoval profesor důrazně.

Teď se mu zdá, že se lidi bojí příliš málo.

„Já se bojím, že jsou lidi příliš málo vystrašení. Já jsem teďko dělal dotazník, který mi vyplnilo už 38 tisíc lidí, na kterém se ukázalo, že ti, kdo mají úzkost, tak mají menší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem. Úzkost nebo deprese není legrace, tím nás vybavila příroda právě pro tyhlety případy. To, že se toho lidi přestali bát, naštěstí teda většina ne, ale ta křiklavá menšina tady je, tak to je tragédie. Kdyby se lidi víc báli, tak tady nemuselo být přes 7 tisíc mrtvých,“ rozvíjel svou úvahu Flegr s tím, že i tak svým strašením zachránil mnoho lidí. „Nelituju toho, protože si myslím, že to zachránilo spoustu životů,“ zdůraznil.

Nakonec se ale přece jen omluvil všem lidem, které vyděsil, byť zdůraznil, že toho vlastně nelituje, protože kdyby to neudělal, mohlo umřít víc lidí. „Kdybych se vrátil měsíc dozadu, tak udělám to samý, protože je mi líto těch životů,“ pravil profesor.

Netrefil se ani s předpovědí s příchodem třetí vlny v listopadu. Flegr je ale přesvědčen, že tady se trefil a že třetí vlna opravdu přichází a reprodukční čáslo R opět poroste. Alespoň podle Flegra. Tuto vlnu podle něj zařídí počasí, protože v chadnějším počasí se koronaviru daří lépe.

Nebezpečí podle něj leží skryto i ve školství. Po návratu dětí do škol se podle něj zvýší riziko šíření epidemie. Proto by uvítal, aby děti zůstaly doma a s jejich vzděláváním pomohli učitelé v důchodu, případně studenti pedagogických fakult i studenti jiných oborů. Flegr nechápe, proč nebyli povoláni.

Varoval, že i kantoři jsou pod velkým tlakem a Flegr má obavy, že se z toho učitelé zblázní, jak jsou přetíženi.

Velmi kritický byl i k plošnému provádění antigenních testů. Podle Flegra jsou tyto testy příliš chybové. Jejich spolehlivost se podle něj pohybuje kolem 60 procent. „Pozitivní test něco znamená, ale negativní test tady znamená strašně málo,“ konstatoval Flegr.