Úvodem se všichni tři muži vyjádřili ke zdravotnímu stavu prezidenta republiky Miloše Zemana. Je správné ptát se, nebo si prezident republiky zaslouží klid? „Chtěl bych popřát panu prezidentovi, aby se co nejrychleji uzdravil. A je jasné, že v této fázi onemocnění nepochybně zasluhuje klid. To, co se diskutuje, jestli informace o zdravotním stavu by měly být veřejné, nebo nikoliv, já si nemyslím, že by diagnóza musela být věcí veřejnou, ale jistě ta komunikace by měla být taková, aby veřejnost věděla, v jakém stavu pan prezident je, kdy se vrátí eventuálně do úřadu a jak budou probíhat ta jednání,“ sdělil Prymula, jenž je sice poradcem prezidenta Miloše Zemana, ale podle svých slov s ním naposledy mluvil před několika měsíci. 

„Nevím, jestli má národ právo se ptát, ale samozřejmě ústavní činitelé mají právo to vědět – a měli by to vědět. A za současné konfigurace osob, které se vyskytují na Hradě kolem pana prezidenta, by se měly třeba i ptát tajné služby nebo bezpečnost,“ domnívá se Flegr. Ve chvíli, kdy se na sociálních profilech hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka dočetl žalmy, domníval se, že ten se dočista zbláznil. „To přece nemohl myslet vážně, i kdyby situace byla jakkoliv vážná, tak dát na facebook něco takového, to přece nemohl myslet vážně,“ podotkl Flegr.

„Když jsem se dostal do Spojených států, tam prezident Reagan měl nějaké problémy, jestli má rakovinu střev, nebo ne, tak se dělala kolonoskopie, a to byla skutečně veřejná podívaná. A v podstatě mu potom i lékaři říkali, že to bylo nesmírně důležité ukázat, že prezident se nechal testovat a že vlastně kolonoskopie není nic špatného a že pro veřejné zdraví to bylo obrovsky důležité. Jinými slovy, zdravotní stav prezidenta jakožto ústavního činitele podle mě je záležitostí, o které by měl národ, respektive ústavní činitelé měli vědět,“ sdělil Hostomský.

Všichni přítomní se také vyjádřili k volbám. „Z toho, jak dopadly, mám radost. Je mi líto Pirátů, kteří si to oddřeli a pak dopadli tak, jak dopadli. Doufejme, že Starostové se zachovají tak, jak to mají sepsané v memorandu. Konečně po těch letech tam nebudou komančové, to je taková radost!“ zmínil Flegr. „Až jednou budeme vzpomínat na Babiše, tak budeme mít smíšené pocity, protože to byl ten, kdo vyhnal komunisty z Parlamentu, za něj se přijal zákon, že se nesmí Rusové a Číňani zúčastnit soutěže o dostavbu Dukovan,“ dodal Flegr. 

„Myslím si, že volby dopadly poměrně překvapivě, ale určitě reflektují současné nálady ve společnosti. To, co je překvapivé, že se žádná z menších stran, která oscilovala kolem pěti procent, do Parlamentu nedostala. To potom vedlo v té konstelaci čtyřech seskupení, která se tam dostala, k té finální situaci, jež je poměrně jasná. Pokud se na to díváme objektivně, tak tady není možno jakkoliv spekulovat, protože veškerá jednání by měla vést k jedinému závěru. A doufám, že tato síla argumentů povede k tomu, že povolební jednání budou poměrně rychlá, protože dovedu si představit jediný důvod, a to je obstrukce,“ zmínil Prymula. 

Podle Hostomského je pak hlavní zprávou z voleb to, že levice to naprosto prohrála. „To, že nejsou komunisti v Parlamentu, od roku 1945, tak to je pro mě ta hlavní věc, která s námi tady dějinně bude a budeme na to pyšní,“ poznamenal Hostomský.

Dalším řešeným tématem byla epidemie covidu-19. Počty nakažených stoupají tempem, které tady nebylo několik měsíců. „Stále si myslíte, že by Česká republika měla jít cestou Dánska, Velké Británie, nechat to pouze na lidech, i když vidíte ta čísla?“ zeptal se moderátor Hostomského. „Ano, odpověď je ano. Mělo se to udělat už v červenci a mohli jsme být první v Evropě a prorážet tu cestu. Protože se naprosto oddělily počty nakažených, pozitivně identifikovaných, že jsou nosiči viru, a počet nemocných. Tady se to trošku, nevím, jestli úmyslně, nebo ne, tady se to stírá... Když máte pozitivní test na covid, tak jste nemocný. A přitom o tom ani nemusíte vědět. Jinými slovy, počet nakažených odpovídá počtu testovaných. Čím více testujete, tím více nakažených je, a máme zkušenosti z celého světa. V Izraeli je deset tisíc nakažených, ale počet těžce nemocných a hospitalizovaných, respektive umřevších, je daleko nižší, než by to odpovídalo předtím. Jinými slovy: Já bych se počtem nakažených až tak jako nerozvášňoval,“ poznamenal Hostomský. 

Flegr je jiného názoru – ten čeká, že přijde průšvih. „Přijde později než loni, ale klidně může být větší. Stovky mrtvých denně – já doufám, že to nebude. Mně to vycházelo, když uvažuji, kolik jsme nechali těch nechráněných seniorů, tak bychom se mohli pod tu stovku dostat. Ale jisté to není, protože my necháme rozjet tu epidemii mnohem víc. Proti minulému týdnu stoupl zhruba 1,7krát počet nakažených. Počet hospitalizovaných stoupl víc,“ varuje Flegr. „Když je nějaký proces exponenciální, nedá se říct, kde budeme za měsíc. V počtu nakažených se ale dostaneme mezi 10–20 tisíc nakažených denně a v počtu hospitalizovaných se budeme zase pohybovat ve vyšších jednotkách tisíc,“ dodal Flegr.

Ke komu se přiklonil Prymula? „Překvapivě se budu pohybovat mezi oběma pány. Ten přístup, který je ve Velké Británii, je v tuto chvíli asi akceptabilní, ale na druhou stranu, my už bychom neměli řídit každého občana. Ale náš občan zatím úplně nechápe tu svoji dějinnou úlohu. Protože každý by se opravdu v té kategorii, i těch mladších dospělých, měl nechat očkovat, protože se ti lidé neočkují a že je tam padesátiprocentní neproočkovanost, vede k tomu, že tady opravdu ta vlna vzniká. A ta vlna nedopadne dominantně na tuto kategorii osob, ale bude dopadat na ty seniory a zatím my tam pozorujeme kolem sto nakažených denně, pokud bereme, že to je kolem tisíce, takže zatím ta kategorie není úplně zásadně postižená, ale je logické, že počty těžkých případů i úmrtí budou narůstat,“ zmínil Prymula a apeloval na třetí dávku u kategorie seniorů. „Jinak se můžemem dostat do katastrofičtějších scénářů,“ zmínil Prymula.

Co se týče roušek, jde podle Hostomského pouze o symbol. „Vzhledem k té epidemii to, jak máte roušku v tramvaji nasazenu, je irelevantní. A já jsem tedy jeden z nich, že pokud mám roušku, tak ji mám na bradě. A už zkouším i bez té roušky, protože to je opravdu symbol, vůbec s tou epidemií to nesouvisí,“ domnívá se Hostomský, jenž by dokonce veškerá opatření zrušil. Flegr v tu dobu nesouhlasně kroutil hlavou. I Prymula pak hovořil o rouškách i respirátorech jako o předmětech, které mají význam.