Foldyna se především obává toho, že česká společnost bude po církevních restitucích silně ovlivňována ekonomikou církví. „Z toho mám strach,“ zdůraznil.

Poslanci Foldynovi se na zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi nelíbí především to, že chybí jeho výčtová podoba. „Dále je valorizovaná finanční náhrada. Bylo snad restituentům něco valorizováno? Nikomu,“ rozčílil se. „To je dar církvím. Proč?“ dodal.

Výhrady má i proti zákonem stanoveným termínům. Církve mají rok na to, aby zažádaly o majetek či finanční odškodnění, ale stát má pouze půl roku na vydávání majetků. Poslanec se proto obává, že při vydávání zhruba 80 tisíc položek může dojít k pochybení. „Prorazíme tak například Benešovy dekrety,“ varuje.

„Jsem tedy pro to, aby se církevní zákon opravil,“ podotkl. „Jsem pro to, aby se církvím vrátily majetky, které prokazatelně vlastnily. Ale nejsem pro to, aby dostaly finanční dar, a aby se ten ještě valorizoval. Navíc by měl být majetek, který církve získají, zdaněn daní z příjmů,“ míní Foldyna. Nejprve by se ale měla novelizovat ta část zákona, která by prodloužila lhůty státu na vydávání majetků církvím, a to nejméně na rok.

„Měli bychom se bavit o zdanění vydávaného majetku a nechci tady poslouchat lidovecké výkřiky, že opustí koalici. I oni by měli projevit vstřícnost,“ uvedl Foldyna.

Podle serveru zastává podobné názory jako Jaroslav Foldyna také „poměrně dost“ poslanců zejména z řad ČSSD, ANO a KSČM.