„Nikdo neměl ani tušení, co se s člověkem na oběžné dráze kolem Země stane, jak na něj bude působit stav beztíže. Bude schopen obsluhovat kosmickou loď? Zanechá to na něm nějaké zdravotní stopy? On věděl, s jakým rizikem do toho letu jde,“ prohlásil ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, který jeho čin považuje za hrdinský.

Příprava na samotný let byla samozřejmě nesmírně náročná. Nejen Gagarin, ale i ostatní adepti na první let museli projít sérií testů, které měly prokázat, zda jsou kandidáti vhodní pro činnost, kterou před nimi nikdo jiný nezkusil.

Před vzletem bylo třeba prověři, jak lidský organismus a psychika reagují na dlouhodobou izolaci, vysokou teplotu, stav bez tíže, přetížení, tlak atd. Potencionální kosmonauti se museli být schopni vyrovnat se strachem, prací pod silným stresem a museli být nadmíru vnímaví.

Podle zprávy o osobní charakteristice Gagarina vypracované před letem komisí expertů se mladý kosmonaut dokázal „velmi rychle orientovat v novém prostředí, přizpůsobit se i velmi neočekávaným situacím. Možné je také zmínit i smysl pro humor a vlídnou povahu.“ Všechny tyto faktory přispěly nakonec k tomu, že byl pro let vybrán právě Gagarin.

Zprávu o jeho slavném letu svým divákům předávaly televizní stanice po celém světě a z mladého kosmonauta se brzy stala hvězda první velikosti. Legendární let mohl ovšem dopadnout úplně jinak, než nakonec dopadl. Během Gagarinova letu bylo evidováno více než 10 zcela neočekávaných situací; o tom více než 50 let po slavném letu informoval blízký spolupracovník zakladatele praktické kosmonautiky Sergeje Koroleva Boris Čertok.

Před a během letu se vyskytlo více než 10 problémů

Podle jeho slov se během letu vyskytlo 11 neočekávaných problémů v různých stupních závažnosti. Například den před odpravením rakety na odpalovací rampu se při vážení Gagarina ve skafandru zjistilo, že jeho celková váha převyšuje stanovené maximum o 14 kilogramů. Tentýž den se tedy technici pustili do „odlehčování“ rakety, což mimo jiné znamenalo i „odřezání několika kabelů“, jejichž absence při samotném letu způsobila další potíže.

Další problém se objevil hodinu před startem u uzavíracího poklopu přistávacího modulu. Po provedené telemetrii dat vyšlo najevo, že jeden ze tří kruhových kontaktů neodpovídal, a poklop tedy nebyl zcela uzavřen. Příčinou bylo nesprávné nastavení kontaktu. Na pokyn Koroleva byl tak poklop otevřen, kontakt znovu nataven a Gagarin odstartoval včas.

Problémy samozřejmě nastaly i při samotném letu. Došlo například k tomu, že byla raketa vypuštěna na nesprávnou oběžnou dráhu. Původní plánované parametry byly: maximální výška – 230 kilometrů, minimální – 180 kilometrů. Skutečné parametry byly ovšem, jak se později ukázalo, 327 kilometrů a 181 kilometrů.

Ani přistání neproběhlo podle plánů; Gagarin dopadl na zem zhruba 600 kilometrů od místa, které bylo udáváno jako místo přistání. Hrozilo dokonce i to, že přistane přímo do řeky Volhy; jen shození třicetikilové „nouzové rezervy“ kosmonautovi umožnilo dostat se na příznivější trajektorii.

Stále žije. Ukrývá se ovšem v domě pro mentálně choré

Zejména vhledem k tomu všemu, co mladý kosmonaut dokázal přežít, překvapila o 7 let později celý svět zpráva o Gagarinově smrti a do dnešního dne existuje celá řada verzí, co se vlastně s Gagarinem stalo. Podle jedné má kosmonaut údajně stále žít, ale „ukrývá se v domě pro mentálně choré,“ uvedl ruský server Ria novosti.

Zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos již dříve prohlásili, že dnešní výročí Gagarinova letu plánují oslavit vypuštěním do nebe 108 tisíc nafukovacích balónků. „Jeden tisíc balónků za každou minutu letu prvního člověka do kosmu – dohromady tedy bude vypuštěno 108 tisíc balonků s Gagarinovým portrétem na oslavu Dne kosmonautiky,“ informuje agentura na svých stránkách.