Pavel připomněl, že spolupráce NATO s Ruskem byla oficiálně přerušena po ruské invazi na Krym v roce 2014. „Pokračuje snaha vést smysluplnou komunikaci s Ruskem na témata společného zájmu, a to jak na politické, tak na vojenské úrovni. Na politické úrovni již dvakrát proběhlo jednání rady NATO–Rusko. Na vojenské úrovni zatím přímé jednání neproběhlo. Nicméně kanál pro komunikaci je stále otevřený,“ uvedl.

A neoficiální komunikace zatím nepřinesla očekávané výsledky, například nějaký hmatatelný pokrok v Sýrii. „Ale je důležitá už jen proto, že spolu komunikujeme,“ podotkl Pavel.

Celé video je ZDE

Snažíme se působit i na ukrajinskou stranu

Pavel si nemyslí, že by v budoucnu mělo ze strany Ruska dojít k přímé podpoře separatistů na Donbase. „Nepředpokládám, že by k tomu na Ukrajině mělo v dohledné době dojít, protože Aliance naopak vítá dosažení dohody o příměří. My se maximálně snažíme tuto dohodu podporovat, ať už v existujících formátech, nebo ve dvoustranném jednání. Snažíme se působit i na ukrajinskou stranu, aby veškeré závazky plynoucí z této dohody dodržovala a stejně tak apelujeme na Rusko.“

Je to vlivem ruské informační kampaně

Moderátorka Daniela Drtinová se Pavla také zeptala, jak si vysvětluje, že Češi podle agentury STEM vnímají jako hrozbu islámský fundamentalismus, a nikoliv Rusko? „Zaprvé je to projevem vlivu ruské informační kampaně, která záměrně vytváří dojem, že Rusko nepředstavuje žádnou hrozbu ani z hlediska vojenských schopností, ani z hlediska úmyslu. Na druhé straně je trochu přeceňována hrozba migrace a terorismu v ČR. Z toho důvodu může vznikat bezprostřední dojem, že Islámský stát je pro ČR větším nebezpečím. Z hlediska vojenské závažnosti hrozby je neměřitelný Islámský stát s Ruskem. Protože vojenské schopnosti jsou diametrálně odlišné. Z hlediska urgentnosti je pro nás samozřejmě blíž Islámský stát, protože to je bezprostřední, otevřené nebezpečí, které není nijak skryté. Ale z hlediska rozsahu vůči ČR není zatím tak aktuální jako vůči jiným zemím, které jsou blíž, případně více vystaveny.“

Mise NATO v Egejském moři přinesla výsledky

Aliance zapojila do boje proti převaděčům sedm lodí v Egejském moři. S jakým výsledkem? „Já jsem několikrát dostal tuhle otázku v takovém přesvědčení, že Aliance se zapojila do boje proti nelegální migraci fyzicky. Že bude zadržovat lodě, případně posílat uprchlíky zpátky. Tak nebyla mise postavena. Ta mise byla dohodnuta na jednání ministrů Aliance v březnu tohoto roku. Od začátku byla koncipována jako mise asistenční, která bude spolupracovat s misí EU Frontex, za druhé s pobřežními strážemi Turecka a Řecka, které bude informovat o tom, kudy probíhají hlavní migrační toky. Ale samotné fyzické odklánění nebo zadržování lodí převaděčů bylo na pobřežních strážích příslušných zemí, případně agentuře Frontex, která k tomu byla vybavena mandátem.“

A jaké jsou konkrétní výsledky této mise? „Dá se říci, že pokles toku touto cestou je nějakých 90 % oproti stavu před rozmístěním. Můžeme diskutovat, jestli je to jen přítomností Aliance, nebo i vlivem dalších okolností. Například dohodou EU s Tureckem.“

Pavel zopakoval, že nechce kandidovat na prezidenta, protože to je práce pro člověka, který je zběhlý v politice, což on není.