V Paříži dnes probíhá další schůzka některých evropských zemí a Kanady o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, které se prostřednictvím videa účastní i český premiér Petr Fiala. Klíčovou otázkou zůstává, zda bude Evropa v podpoře Ukrajiny jednotná, nebo zda se některé státy začnou odklánět od této politiky.
Dnes také americký prezident Donald Trump vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby urychleně vyjednal ukončení války s Ruskem, jinak riskuje, že přijde o svou zemi. Trump zároveň kritizoval Ukrajinu za to, že nebyla schopna dosáhnout dohody s Ruskem, a naznačil, že Kyjev nese odpovědnost za pokračování konfliktu. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se Spojené státy a Rusko setkávají v Saúdské Arábii k jednáním o možném mírovém řešení, přičemž Ukrajina a evropští spojenci nebyli k těmto rozhovorům přizváni.
Potřebujeme více žen v politice?Anketa
Dnes se mě ptala spousta ukrajinských přátel, jestli je to konec Ukrajiny. Ptali se mě, co to znamená. Jestli je Spojené státy opouštějí a zda opouštějí Evropu. Já si to nemyslím, takže jsem je uklidňoval sérií argumentů. Hlavní, v co věřím, je, že každá světová mocnost včetně Spojených států má nějakou strategii. U Donalda Trumpa to bylo vidět ještě o něco výrazněji,“ řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Podle Kopečného existují strukturální i psychologické faktory, které ovlivňují Trumpův postoj vůči Vladimiru Putinovi a celkové směřování americké politiky vůči Ukrajině. „Myslím, že je to nějaký pokus o racionalizaci toho, co se děje, proč je vlastně prezident Trump tak vřelý v jednání vůči svému ruskému protějšku. Dalším důvodem může být psychologický faktor – silný aktér rád jedná se silnými aktéry, zatímco těmi slabšími nebo méně silnými opovrhuje. To je méně příznivé, ale každopádně se s tím vždy prolíná i strukturální rovina. Týmy, které Donald Trump posílá do Evropy, do Rijádu a na další místa, nelze označit jako zradu Evropy nebo zradu Ukrajiny. Jejich primárním zájmem je ukončit tu válku, zatímco primárním cílem předchozí administrativy bylo oslabit Rusko co nejvíc. Byla to strategie, kterou můžeme nazvat neeskalační – nedat Ukrajině tolik, aby vyhnala Rusko ze svého území, ale zároveň ne tak málo, aby byla úplně poražena,“ uvádí vládní zmocněnec.
Kopečný popisuje atmosféru v Evropě, která podle něj zažívá paniku v reakci na nové postoje americké administrativy vůči Ukrajině a evropské bezpečnosti. Tvrdí, že Spojené státy v posledních dnech vyslaly svým evropským partnerům jasné signály, že se mění pravidla hry. „V Evropě je panika nad tím, jak razantně a silně nastoupila americká administrativa. Jak razantně a silně nastoupila americká diplomacie na své evropské partnery minulý týden. Je to teprve týden, kdy proběhl hovor mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Putinem. Je to teprve šest dní, co přijel americký ministr obrany do Bruselu a velmi kultivovaně a racionálně vysvětlil, že se Evropa už nebude spoléhat na velké americké financování evropské bezpečnosti. Za posledních pár dní jsme viděli celou paletu toho, co americká administrativa bude s evropskými partnery chtít dělat. Z toho vychází panika, protože je to tou formou, která je velmi agresivní a explicitní. A je to také tím obsahem, na který jsme se mohli a měli připravovat posledních dvacet let,“ podotkl.
Zdůrazňuje, že hlavní výzvou pro Evropu není jen zvyšování výdajů na obranu, ale zejména schopnost samostatně odstrašit Rusko od dalších agresí. „O čem se dnes jedná v Paříži, není jen zvýšení výdajů na obranu, aby byly Spojené státy spokojené, ale i o tom, jak odstrašit Rusko od další agrese vůči Ukrajině, potažmo vůči Evropě, a to konkrétními dvěma věcmi. Vojáky, kteří by mohli udržovat mír, a potom financováním dodávek zbraní, které by se buď vyráběly přímo na Ukrajině, nebo by se tam dodávaly v rámci nějakých komerčních kontraktů. Amerika říká: Vy si Rusko příště odstrašte, my vám teď dojednáme mír a vy si ten mír udržte,“ poukazuje Kopečný.
Premiér Petr Fiala se podle Tomáše Kopečného zapojil do jednání v Paříži s tím, aby vyjádřil podporu kolektivní odpovědnosti evropských států za posílení obrany. „Souhlasíme s tím, že my všichni jako evropské státy máme kolektivní zodpovědnost navyšovat výdaje na obranu tak, aby to bylo racionální a proveditelné, a že k tomu musí dojít mnohem rychleji.“ Zároveň však Fiala podle Kopečného neuvede konkrétní procenta ani přesné počty vojáků, které by Česká republika byla ochotna vyslat.
Tomáš Kopečný zdůraznil, že nyní je důležité zachovat klid a strategicky přistupovat k situaci spojené s Donaldem Trumpem. Podle něj je nutné pochopit jeho styl jednání a vyvarovat se nepromyšlených reakcí. „Teď je klíčový nějaký moment usebrání. Všichni potřebujeme nacítit to, jak Donald Trump jedná. On tak vždycky jednal a bude jednat. Trošku s tím racionálně kalkulovat a především se nedostat do spirály eskalace emocí.“
Vyjádřil se také k druhému kolu muniční iniciativy a rostoucím výrobním kapacitám v obranném sektoru. „Výrobní kapacity se výrazně navyšují. To prospívá nejen české obranyschopnosti, protože v případě potřeby dokážeme mobilizovat větší objem zbraní, ale hlavně to pomáhá ekonomice. Je to ohromný přísun do české ekonomiky,“ dodal Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte, že přístup Trumpa, kdy Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, je správný?
autor: Natálie Brožovská
Clinton
_profil_top.jpg)
