Jedním z účastníků Debaty v podzemí, kterou pod názvem „Bezpečnostní hrozby a rizika pro Českou republiku a Evropu“ pořádala Nadace Železná Opona ve Slovenském domě v Praze, byl někdejší diplomat, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, bývalý šéf rozvědky a bývalý velvyslanec v Afghánistánu generál v záloze Petr Pelz. Ve svém úvodním vystoupení vyjádřil své zklamání z práce zpravodajských služeb v posledních desetiletích. „V roce 2005 jsem měl v New Yorku na půdě OSN zpravodajskou přednášku podobného charakteru jako dnes a řekl jsem tam, že se zpravodajské služby západního světa změnily, že jenom předkládají svým politikům alibi pro jejich předem připravená rozhodnutí. Takhle to vypadá. Z důvodu duševní hygieny situaci ve zpravodajských službách ani u nás, ani na Západě už příliš nesleduji,“ přiznal generál Petr Pelz.
Poté se rozhovořil na téma vztahu politici a služba. „Je třeba si uvědomit, že existuje něco jako zpravodajská komunita, to se hodně používá. Ty služby jsou součástí jakéhosi celku, jde o část státní správy. Podmnožinou té státní správy je jakýsi informační systém. Nemyslím tím nějaký informační systém, jak se používá ve výpočetní technice, ale všechny znalosti, které stát má. Od policie, z hlášení diplomatické služby, z akademické obce, od novinářů a tak dále. A teprve pod tím jsou zpravodajské služby. A ta zpravodajská komunita uvnitř je tvořena nejen těmi službami, ale relevantními politiky, kteří ze zákona mají nějaký definovaný vztah ke zpravodajským službám. A vláda jako exekutivní složka je zároveň zřizovatelem i zákazníkem, klientem,“ vysvětloval bývalý ředitel Vojenského zpravodajství.
Zpravodajská služba nesmí vyvíjet nezadanou činnost
Upozornil, že když má vláda jakýsi pojem o tom, jaké by se tu mohly vyskytnout hrozby, jaké jevy mohou nastat, které by měly dělat problémy, tak má posuzovat, jestli se těmi jevy nemají zabývat organizace primárně k tomu určené: policie, diplomaté, armáda a podobně. „Protože zpravodajské služby se používají k získávání stejných informací. Jak tady o tom mluvíme, tak buďto je to zpravodajská služba míněna s vnější působností, nebo zpravodajská služba míněna bezpečnostní služba s vnitřní působností. Tak ty smějí ze zákona používat ke zjišťování informací specifické postupy i prostředky, které jim zákon umožňuje a které nikdo jiný nesmí. To samo o sobě jednak může znamenat velké omezení občanských a lidských svobod a různých dalších elementů od lidí až po nějaké organizace, jednak z podstaty toho, že to dělají specifickým utajovaným způsobem, tak je to dražší,“ připomněl generál v záloze.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník