Jedním z účastníků Debaty v podzemí, kterou pod názvem „Bezpečnostní hrozby a rizika pro Českou republiku a Evropu“ pořádala Nadace Železná Opona ve Slovenském domě v Praze, byl někdejší diplomat, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, bývalý šéf rozvědky a bývalý velvyslanec v Afghánistánu generál v záloze Petr Pelz. Ve svém úvodním vystoupení vyjádřil své zklamání z práce zpravodajských služeb v posledních desetiletích. „V roce 2005 jsem měl v New Yorku na půdě OSN zpravodajskou přednášku podobného charakteru jako dnes a řekl jsem tam, že se zpravodajské služby západního světa změnily, že jenom předkládají svým politikům alibi pro jejich předem připravená rozhodnutí. Takhle to vypadá. Z důvodu duševní hygieny situaci ve zpravodajských službách ani u nás, ani na Západě už příliš nesleduji,“ přiznal generál Petr Pelz.
Poté se rozhovořil na téma vztahu politici a služba. „Je třeba si uvědomit, že existuje něco jako zpravodajská komunita, to se hodně používá. Ty služby jsou součástí jakéhosi celku, jde o část státní správy. Podmnožinou té státní správy je jakýsi informační systém. Nemyslím tím nějaký informační systém, jak se používá ve výpočetní technice, ale všechny znalosti, které stát má. Od policie, z hlášení diplomatické služby, z akademické obce, od novinářů a tak dále. A teprve pod tím jsou zpravodajské služby. A ta zpravodajská komunita uvnitř je tvořena nejen těmi službami, ale relevantními politiky, kteří ze zákona mají nějaký definovaný vztah ke zpravodajským službám. A vláda jako exekutivní složka je zároveň zřizovatelem i zákazníkem, klientem,“ vysvětloval bývalý ředitel Vojenského zpravodajství.
Zpravodajská služba nesmí vyvíjet nezadanou činnost
Upozornil, že když má vláda jakýsi pojem o tom, jaké by se tu mohly vyskytnout hrozby, jaké jevy mohou nastat, které by měly dělat problémy, tak má posuzovat, jestli se těmi jevy nemají zabývat organizace primárně k tomu určené: policie, diplomaté, armáda a podobně. „Protože zpravodajské služby se používají k získávání stejných informací. Jak tady o tom mluvíme, tak buďto je to zpravodajská služba míněna s vnější působností, nebo zpravodajská služba míněna bezpečnostní služba s vnitřní působností. Tak ty smějí ze zákona používat ke zjišťování informací specifické postupy i prostředky, které jim zákon umožňuje a které nikdo jiný nesmí. To samo o sobě jednak může znamenat velké omezení občanských a lidských svobod a různých dalších elementů od lidí až po nějaké organizace, jednak z podstaty toho, že to dělají specifickým utajovaným způsobem, tak je to dražší,“ připomněl generál v záloze.
Poukázal na to, že existuje nekonečné množství definic zpravodajské informace. „Ale mně se nejvíc líbí ta, která říká, že zpravodajská informace je informace vyžádaná zákazníkem, tedy vlastně vládou. Ty zpravodajské služby by měly ideálně dostávat rozpočet, tedy peníze, vztahující se k těm úkolům, kterými se zabývají. Samozřejmě že je potřeba si nějak definovat míru té konkrétnosti, ale také si uvědomit, co to potom znamená, že ta zpravodajská služba nesmí vyvíjet takovou činnost, kterou nemá zadanou a nemá na ni ani peníze. A ta zpravodajská síť pak může být kontrolovaná či posuzovaná jenom podle toho, jestli plní dobře zákazníkem jí zadávané úkoly. A pokud by dělala něco navíc, tak už to je opravdu mimo zákon,“ zdůraznil Petr Pelz.
Po nákupu F-35 už budeme zájmům USA sloužit nepokrytě
V dalším svém příspěvku se věnoval nákupu 24 stíhaček páté generace F-35, po nichž tak toužila ministryně obrany Jana Černochová. „Nejde jenom o to, že tohle letadlo je i pro americké vojenské analytiky, kteří o tom píší, vždy symbol naprosto zkaženého, nepodařeného a tisíckrát předraženého projektu. Ale to je z toho ještě to menší nebezpečí pro nás. To větší nebezpečí je, že ta F-35 je tak napěchována umělou inteligencí, její součástky jsou tam tak strašně pokročilé, že jsou vlastně součástí amerického systému vyhledávání, že to jsou vlastně americké záležitosti. To znamená, že my v této fázi chtě nechtě budeme prostě sloužit americkým zájmům. Samozřejmě že jim sloužíme už teď, nemá cenu to zakrývat, ale tady už to bude přímo dané i typem té zbraně,“ konstatoval někdejší diplomat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník