Podle Šándora nesou díl viny na vzestupu radikálních islamistů i země Západu. „Já bych viděl jako první příčinu (radikalizace) nestabilitu zemí Blízkého východu i severu Afriky, u zemí, kterým říkáme pásmo Sahel, na jejich destabilizaci se bohužel podílely i západní země,“ pravil Šándor v pořadu Vertikála Českého rozhlasu.

„Pokud v těch problematických státech nebudou skutečně vládnout vlády, které mají dosah větší, teď to trochu přeženu, než jen v budově, ve které sídlí, tak budeme sklízet plody těch našich vojenských operací v zahraničí, které mnoho dobrého nepřinesly,“ rozvedl svou myšlenku Šándor.

Problém je podle něj v tom, že kupříkladu v Afghánistánu bezpilotní dron zabije sto lidí, ale pak se ukáže, že to byla afghánská svatba – takové případy napomáhají radikalizaci muslimů, kteří žijí v Evropě už ve druhé či třetí generaci. „Většinově ty (teroristické) útoky (v Evropě) byly spíš z domácího podhoubí,“ upozornil Šándor.

Téma migrace je podle jeho názoru třeba řešit komplexně, včetně vrácení migrantů, kteří nemají právo na azyl.

V rámci migrace sice může do Evropy přijít nějaký radikál, to Šándor nezlehčuje, ale upozornil, že problémy jsou především s lidmi, kteří v Evropě opravdu žijí ve druhé či třetí generaci. Tito lidé jsou podle Šándora velmi otevření vymývání mozku ze strany radikálních imámů. Šándor si přitom nemyslí, že islám sám o sobě je radikálním náboženstvím.

Poukázal také na to, že kupříkladu v Berlíně  existují enklávy, kde žijí především Turci, kteří přišli od Německa v 60. a 70. letech minulého století, a dodnes žijí v uzavřených komunitách. Vycházejí tam turecké noviny, lidé sledují turecké televize, a ač navenek předstírají, že dodržují všechna pravidla, tak ctí spíše pravidla vlastní.

Šándor prý nevidí cestu, jak by se tyto lidi dařilo integrovat. Zvlášť, když příslušníci těchto menšin téměř neslouží u policie. Členové těchto komunit pak nemají ke strážcům zákona důvěru. „Oni když uvidí policistu – bělocha, tak s ním budou mít problém,“ upozornil analytik.

Stříbrný připomněl, že v muslimském světě stále náboženství hraje důležitou roli. Evropané to už mnohdy nedokážou pochopit. „Západní člověk často už náboženskost nevnímá nebo ji dokonce vnímá velmi zkresleně,“ upozornil Stříbrný, s tím, že tato náboženskost vnáší do životů lidí jistoty a také vůli konat, následovat svého boha.

V muslimském světě je také náboženský systém propojen se systémem právním – a to je z pohledu člověka západního typu také těžko pochopitelné

Tady však Šándor oponoval, že muslimské právo šaría tvoří základ právního systému jen v Saúdské Arábii a v Íránu. Nikde jinde šaría tento základ netvoří.

Stříbrný potvrdil, že i v islámském světě dochází k sekularizaci společnosti.

Šándor také připomněl, že USA považují za svého partnera Saúdskou Arábii – a v Saúdské Arábii hraje nezanedbatelnou roli wahhábismus, což je radikální forma islámu, od které je, podle Šándora, jen krůček k případným násilným činům.

Poté odmítl zavírání mešit v Evropě, protože to, že někde zavřete budovu, neznamená, že vyřešíte problém radikálních kazatelů. Radikální kazatelé si najdou jinou cestu, jak se dostat ke svým ovečkám. Tady je, podle Šándora, mnohem víc zapotřebí čelit těmto radikálním kazatelům – což podle analytika není řešitelné např. tím, že EU založí nějaký nový úřad, kde bude běloch muslimům vysvětlovat, co je správně a co je špatně.