„Posledních dvacet let, trend je ale pozorovatelný zhruba od roku 1970, je prokazatelně teplejších,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... geolog Václav Cílek a dodává, že proudění větrů, a tedy i chlazení zemského povrchu, ovlivňují oceány, které jsou stále teplejší. „Chlazení je tedy čím dál méně efektivní. Teplo se hromadí na zemském povrchu a výsledkem jsou extrémní teploty a tornáda. I kdybychom dnes všechno přerušili, oceány by vychládaly přinejmenším několik desítek let,“ uvedl.

V kontextu nedávné tragické události na jihu Moravy Cílek uvedl, že tornádo zasáhne Českou republiku zhruba 2–6krát ročně, jedno tornádo neznamená nic. Většinou se ale protočí v lese a nezanechají za sebou tak obrovské škody na majetku a životech, jako tomu bylo nyní na Moravě.

„To, co jsme viděli, bylo skutečně překvapivé, až jsem si začal říkat, zda nežijeme ve věku černých labutí, kdy nás stíhá jedna neočekávaná událost za druhou – 50stupňová vedra v Kanadě, tornáda, hurikány nebo covid.“ Podle něj právě tyto nahodilosti mění pravidla hry. Pozitivní v této oblasti však podle něj je obrovská míra solidarity, která po katastrofách přichází. „Pramení to určitě z dobrého srdce, ale také z toho, že jsme si konečně uvědomili, že jsme ohroženi, a že si tedy musíme pomáhat.“ To je podle něho pozitivum situace.

Vyjadřuje se také k extrémním teplotám, trend za posledních 20 let je rostoucí až o 100 procent, připomíná. Problém ledovců není ale jen teplo, ale vznikají také na povrchu ledovce louže vody, ta zase absorbuje teplo a snáze ledovec rozpouští. Na jejích okrajích pak také vznikají načervenalé řasy, které zabarvují povrch ledovce a přijímají více tepla. „A když je to pod mořem, tak je ta situace ještě horší, teplá voda se dostává pod ledovec a odlamuje ho,“ dodal.

Podobně teplá období ale najdeme v historii Evropy několik, minimálně okolo roku 1000 a potom v některých částech Středomoří kolem roku 0. Podobně vysoké teploty existovaly. „To, co je ale teď zarážející, není ani tak to, o kolik více tepla se zachytí na metru čtverečním, ale hlavně rychlost, s jakou k oteplování dochází,“ varoval a dodal, že tam je vidět výrazný rozdíl oproti historii.

Dá se ale tempo oteplování nějakým způsobem zpomalit, zajímá moderátora. „Tato civilizace si vždycky vymyslí dvě tři akce typu elektromobilita nebo sázení stromů a má pocit, že ji to zachrání. Já si naopak myslím, že to, co může oteplování zpomalit, jsou drobné úspory a menší ústupky všude možně. Jezdit autem o trochu méně, rozmyslet si, kdy poletím. Jíst o trochu méně masa. Dávat si pozor, jaké produkty kupujeme. Méně obalů, tím lépe,“ vyjmenoval geolog a dodal, že u mladé nastupující generace je tendence k šetrné mentalitě už nyní vidět. Nová generace podle něj bude dost odlišná.