Hned v úvodu rozhovoru přiznal, že se setkal se současným prezidentem USA Donaldem Trumpem už před třiceti lety, a dospěl k závěru, že ho nemá rád.  Podle britského listu není tak těžké pochopit, proč Sorosovi Trump nesedl. Soros prý totiž upřednostňuje společnost intelektuálů, kteří vědí o řadě témat víc než on sám, a Soros se tak může v diskusi s nimi leccos dozvědět a dál se rozvíjet. Od Trumpa se Soros liší také tím, že na rozdíl od Trump Tower nedovezou novináře ani klienty za Sorosem zlaté výtahy.

Ze své kanceláře Soros financuje boj za práva menšin, přijímání uprchlíků,  boj proti nenávisti. A podle serveru listu The Guardian v podstatě neuplyne den, aby nějaký populistický politik neoznačil Sorose za padoucha, s nímž je třeba bojovat. Trump Sorose obvinil, že finančně pobízí migranty k cestě do USA, a turecký prezident Recep Erdogan ho označil za muže, „který pověřuje lidi, aby rozdělili národy a rozbili je“. Někdejší italský ministr vnitra a předseda krajně pravicové Ligy Matteo Salvini Sorose označil za muže, který si přeje, „aby se státy staly obrovskými uprchlickými tábory, protože má rád otroky“. Europoslanec Nigel Farage, nejhlasitější stoupenec brexitu, označil Sorose za „největší nebezpečí pro západní svět“, protože Soros finančně podporuje odpůrce brexitu. V podobném duchu se o Sorosovi vyjadřují i ruský prezident Vladimir Putin nebo maďarský premiér Viktor Orbán.

Zdá se však, že si z toho Soros příliš těžkou hlavu nedělá. „Když se podívám na seznam lidí, zemí nebo hnutí, které na mě útočí, cítím, že určitě něco dělám dobře. Jsem hrdý na to, jaké mám nepřátele,“ zdůraznil.

Jako filantrop začínal v 80. letech minulého století tím, že podporoval demokratické síly v komunistických zemích. Následně v 90. letech podporoval prodemokratické síly v Rusku, kterým věnoval 100 milionů dolarů. V době války v Jugoslávii poslal lidem obléhaným v Sarajevu pomoc za 50 milionů dolarů. Nejvíc pyšný je prý na to, jaký pokrok směrem k demokracii, demokratickým institucím a otevřené společnosti udělala Ukrajina, které také finančně pomohl. Zdůraznil však zároveň, že kdyby Ukrajinci sami netoužili po změně, jeho finanční podpora by byla k ničemu. Ještě jako právničku podporoval také dnešní slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.

Není bez zajímavosti, že Soros patří mezi ty americké boháče, kteří by si přáli, aby je vláda více zdanila, a zmenšila tak rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími občany. Myšlenku tohoto druhu vyslovil Soros např. v roce 1997.