„Skoro nic nebude jako dřív, protože virus nade vší pochybnost ukázal, že rizika globalizace definitivně a ze dne na den převážila nad jejími přínosy,“ míní Bašta, podle nějž koronavirus zastavil to nejdůležitější, čím se naše civilizace vyznačovala – pohyb a snadnou dostupnost všeho.

Začíná být jasné, že „globální vesnice“ – kde se na jednom konci pracuje, na jiném pěstuje obilí, na třetím bydlí a do čtvrtého se létá na výlety – skončila. „Od zítřka to všechno začneme rozebírat, abychom to zase sestavili v menším měřítku jako před sto a více lety,“ zmiňuje, co vše nás čeká, pokud přežijeme samotnou pandemii a následnou opravdu hlubokou ekonomickou krizi.

Dopad této krize, podle něj, bude připomínat jakýsi podivný hybrid jedné ze světových periodických hospodářských depresí a následků válečných událostí. „Pandemie covid-19 představuje vnější zásah, který dočasně či trvale zlikviduje celá odvětví ekonomiky, například mezinárodní turismus, silně omezí civilní leteckou dopravu, jeho dopad na sektor služeb se zatím nedá odhadnout,“ dodává, s tím, že většině lidí i států se výrazně sníží příjmy.

Na druhou stráně očekává, že se vrátí principy, na které jsme třicet let mohli zapomenout. „Vrátíme se k potravinové soběstačnosti, dojde ke znovuobnovení průmyslu, obávám se, že hlavně obranného, vzroste význam lokálních ekonomik. Drahé a nevýkonné nadnárodní instituce, jako jsou EU a NATO, zaniknou,“ myslí si.

Nejvíce ze všeho se změní naše životy. „Povinnosti nám ukládané budou výrazně větší než dnes, a o svá práva budeme muset tvrdě bojovat,“ říká Bašta. „Jistým způsobem jde i o ironii osudu, protože Evropa v dobách moru v mnohém připomíná svět podle Grety,“ poukazuje na fakt, že nyní nelétáme, nejezdíme auty, žijeme (a hlavně budeme žít) skromněji.

„Post-pandemická ekonomická krize a následná obnova země bude připomínat poválečnou situaci,“ připomíná Bašta. I když se v minulém století po obou válkách Československo neobyčejně rychle vzpamatovalo, tentokrát tak optimistický není. „Nejbližší analogii vidím až po roce 1648, kdy k zotavení došlo až po dvou generacích. Dnes máme za sebou třicet let globalizace a v lecčem budeme začínat od nuly,“ uzavírá politický analytik.