Podle autora knihy se nelze spokojit s obrazem Gotta jako úspěšné, vždy vřelé osobnosti, povznesené nad všední problémy a starosti.

„Tady nebyl druhý takhle zacílený zpěvák, který by tolik hudebních i společenských křižovatek vyřešil ve svůj prospěch. Gott si někdy téměř mistrně dokázal vybírat jen určité momenty ze svého života a stavět z nich ten příběh,“ prohlásil Klusák v České televizi.

Klusák v knize například rozporuje Gottovu historku, že si ho do Semaforu osobně najali Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem. Gotta jako začínajícího zpěváka měl prý vytipovat hledač talentů Karel Mareš. Gott si prý vymyslel také svůj úspěch v angažmá v Las Vegas. To bylo podle Klusáka, který vycházel z dobových zdrojů, spíše velkým propadákem.

V novém světle ukazuje kniha také Gottův pokus o emigraci a jeho návrat a vrací se také k osobě Gottova otce. „To, že Gottův otec patřil ke komunistické elitě, pracoval na jednom z ministerstev, a když bylo potřeba, lobboval v nejvyšších kruzích, Karel Gott nechtěl zveřejnit,“ řekl Klusák v reportáži.

Gott si podle Klusáka právem zasloužil nálepku normalizačního zpěváka, které se po revoluci snažil zbavit. „Gott samozřejmě souputníkem toho režimu byl, harmonickým lyrickým průvodcem tou dobou, který ji mnohem více ztvrzoval, než že by ji nějakým způsobem alternativně komentoval,“ dodal Klusák, který prý svou knihou nechce bourat legendu Karla Gotta, ale jen upřesnit jeho život.