Tlak na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) sílí každým dnem. Michal Murín už podřízeným rozeslal otevřený dopis, ve kterém mezi řádky předjímá své odvolání. Premiér v demisi Andrej Babiš s Murínem zahájil kázeňské řízení, když mu pokus o jeho sesazení na základě předchozího kázeňského návrhu z dílny olomouckých státních zástupců nevyšel. Kárné řízení odmítl s Murínem zahájit Babišův předchůdce – premiér Bohuslav Sobotka, protože nepovažoval podklady žalobců za relevantní. Připomeňme, že Murínovy problémy začaly poté, co se dozvěděl o tajném vyšetřování náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho kvůli reorganizaci dvou elitních policejních útvarů. To bylo, přestože byl Laube odposloucháván, odloženo.

Tentokrát vychází Babišem už iniciované kárné řízení s Murínem z dopisu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V dopise, který zaslal na úřad vlády a bezpečnostnímu výboru Sněmovny jako podklad k odvolávání ředitele Michala Murína, hodnotí činnost GIBS. Nejvyšší žalobce je ale překvapivě nekonkrétní a nepodložil jej žádnými čísly, která by prokazovala Murínovo selhání.

Kázeňské řízení je nyní v gesci Babišova podřízeného úředníka z Úřadu vlády. Když by on o kázeňském potrestání rozhodl, Andrej Babiš by Murína mohl podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních složek odvolat z funkce. To dosud nemůže, protože k tomu nemá žádné právní nástroje. Murín musí být například kázeňsky proviněn nebo musí být podezřelý ze spáchání trestného činu, respektive obviněn. Předpokládá se, že s ohledem na mimořádný tlak posledních dní bude Murín shledán vinným z kázeňského prohřešku.

V případě, že Babišův podřízený o Murínově kázeňském prohřešku takto rozhodne, může jej premiér v demisi sesadit z funkce. Murín má ale možnost opravného prostředku – odvolání. Ovšem k tomu, kdo jeho problémy odstartoval. Zastání může totiž hledat pouze u ministerského předsedy, který má právo v rozkladovém řízení verdikt o kázeňském provinění zrušit. Ani tato alternativa se ovšem s ohledem na Babišovo „zakleknutí“ na Murína neočekává.

Dvojvládí, ale účel dosažen

Murín se pak může obrátit na soud. Analogickou situaci už zažila v minulosti policie nebo vězeňská služba. Kvůli údajné trestné činnosti byl před šesti lety odvolán policejní prezident Petr Lessy. Protože se u soudů ukázalo, že nic nespáchal, řešilo se dvojvládí Lessyho s po něm jmenovaným policejním šéfem Martinem Červíčkem. Lessy byl nakonec finančně refundován a skončil jako styčný důstojník na Slovensku.

Mnohem podobnější s Murínovým je ale případ, který se odehrál ve vedení vězeňské služby. Ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková počátkem dubna 2014 odvolala šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala pro ztrátu důvěry a kvůli údajným problémům v hospodaření. V podstatě jde o identické důvody jako v případě šéfa GIBS. Dohnal pokládal své odvolání za bezdůvodné, následný postup tehdejší ministryně za účelový.

Proti odvolání proto podal rozklad. Řízení o rozkladu Válková v červenci přerušila do doby, než Generální inspekce bezpečnostních sborů prošetří podezření o údajně předražené zakázce z Dohnalovy éry. Dohnal mezitím ale uspěl se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, vyhověl  jí pražský městský soud. Válkové nástupce Robert Pelikán pak na základě verdiktu soudu musel rozhodnout do třiceti dnů od doručení rozsudku. Dohnalův rozklad zamítl, a potvrdil tak jeho odvolání z funkce. Pražský městský soud ale správní rozhodnutí ministrů spravedlnosti Válkové a Pelikána zrušil. Opět vznikl problém s dvojvládím jako v případě Lessyho, protože mezitím byl na Dohnalův post jmenován Pavel Ondrášek.

Není vyloučeno, že případ Michala Murína skončí také u správního soudu. I tam pak existuje ještě jedna možnost, jak Murínovo odvolání posoudit, takzvanou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

I kdyby však Murín u obou soudů uspěl, byla mu vyplacena ušlá mzda a nabídnuto jiné adekvátní místo, uběhne spousta času. Pravděpodobně bude jmenován nový ředitel GIBS, s nímž nebude mít premiér v demisi Andrej Babiš takový problém jako s Murínem.

Účel tedy posvětí prostředky, na GIBS přijde nový ředitel. Úslužnější a méně problematický.Spekuluje se například o jednom z náměstků, Milanu Špačkovi, nebo Martinovi Šilhavém. Právě náměstek Šilhavý, který v milosti pracoval pod Robertem Šlachtou na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, měl na starosti ono utajené vyšetřování, kvůli kterému Murínovy problémy odstartovaly.

Přestože by následně odvolaný ředitel GIBS Michal Murín u soudů vyhrál, na kroky, které se budou dít po jeho odvolání v rámci GIBS, to už nebude mít vliv, Murín se „zahojí“ pouze proti možnému nezákonnému odvolání.

Připomeňme, že Andrej Babiš je trestně stíhaný v kauze údajného dotačního podvodu při výstavbě farmy Čapí hnízdo a policie prověřuje i takzvané korunové dluhopisy. Generální inspekce může v těchto policejních šetřeních sehrát zásadní roli. Po výměně vyšetřovatelů mohou být oba případy například odloženy. Babiš ale argumenty o této možné souvislosti veřejně odmítá.

Nicméně je jisté, že GIBS prověřuje úniky z vyšetřování Čapího hnízda. Konkrétně dokumenty z banky HSBC, které jednoznačně prokazují Babišovu participaci na dotačním projektu, který je orgány činnými v trestním řízení vyšetřován jako nezákonná transakce.

Protože úniky z kauzy Čapí hnízdo vyšetřuje GIBS, prvním na řadě je detektiv Pavel Nevtípil, který Babiše, jeho rodinné příslušníky a další aktéry případu obvinil. Z minulosti je přitom známa řada případů, kdy byli vyšetřovatelé odstaveni a průběh detektivní činnosti se následně odvíjel diametrálně odlišně od kroků původního vyšetřovatele. Úvahy o tom, že odstranění ředitele generální inspekce může mít s tímto děním příčinnou souvislost, proto nejsou zcela od věci.