„Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě a duchu ruský a který je v rozporu s naší ústavou a všemi evropskými standardy, a proto je překážkou na naší evropské cestě,“ zdůvodnila prezidentka svůj krok podle serveru Politico. Podle ní nepřipadalo v úvahu zákon pozměnit, a tak zůstala pouze varianta jeho úplného stažení.

Uvedení tohoto zákona v platnost by znamenalo, aby se organizace, které mají více než pětinu prostředků na svůj provoz ze zahraničí, registrovaly u úřadů jako agenti zahraničního vlivu. Podle stoupenců zákona jde o krok k větší transparentnosti toho, kdo ovlivňuje gruzínskou politiku.

Proti tomu se ale staví vládní strana Gruzínský sen, která je s prezidentkou ve sporu a prezidentčino veto v úterý přehlasovala. Předseda strany a gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili se nechal slyšet, že financování nevládních organizací jen posiluje roli zpravodajských služeb a takové peníze mají za cíl jen ztrátu gruzínské suverenity. Prezidentka má nyní pět dní na potvrzení zákona, pokud tak neučiní, normu podepíše předseda parlamentu.

A co v předmětném návrhu zákona opravdu stojí? V sedmistránkovém anglickém překladu zaslaném Radě Evropy se hovoří o tom, že povinnost registrovat se jako „zahraniční agent“ by padla na nevládní organizace, média a vlastníky médií, kteří čerpají více než 20 % svých příjmů ze zahraničí. Do výpočtu se nezahrnují příjmy z teleshoppingu, sponzorství nebo prodeje reklamy ve vysílacím čase.

Proces zápisu do registru je pak označován jako Registrace subjektu jako organizace sledující zájmy zahraniční mocnosti. Zákon dále specifikuje, že „zahraniční mocností“ se rozumí buďto složka státního systému cizího státu, cizí státní příslušník nebo právnická osoba, která nebyla zřízena podle gruzínských právních předpisů. Informace o umístění na seznam bude veřejně přístupná.

Organizace zařazené na seznam „zahraničních agentů“ budou muset jednou ročně úřadu poskytovat své finanční přehledy, i ty budou následně zveřejněny na webu. Pokud organizace přestane splňovat kritéria pro klasifikaci mezi „zahraniční agenty“, může požádat o své vymazání ze seznamu.

Za účelem identifikace organizace, která sleduje zájmy cizí moci, nebo ověření dodržování předpisů a splnění požadavků tohoto zákona je Ministerstvo spravedlnosti Gruzie oprávněno provádět monitoring konkrétních subjektů, nejčastěji však jednou za šest měsíců.

Je však tento nový gruzínský zákon likvidační, jak se obávají představitelé opozice?

Zákon specifikuje i pokutu, kterou subjekty mohou dostat v případě, že se budou vyhýbat registraci nebo nepředloží povinné finanční přehledy ve stanovené lhůtě. Zkrátka tehdy, kdy budou nařízení ignorovat. V takovém případě je čeká finanční postih ve výši 25 tisíc gruzínských lari (asi 210 tisíc českých korun). Zákon pamatuje i na další drobnější provinění, která bude trestat menšími pokutami.