„Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě a duchu ruský a který je v rozporu s naší ústavou a všemi evropskými standardy, a proto je překážkou na naší evropské cestě,“ zdůvodnila prezidentka svůj krok podle serveru Politico. Podle ní nepřipadalo v úvahu zákon pozměnit, a tak zůstala pouze varianta jeho úplného stažení.

Uvedení tohoto zákona v platnost by znamenalo, aby se organizace, které mají více než pětinu prostředků na svůj provoz ze zahraničí, registrovaly u úřadů jako agenti zahraničního vlivu. Podle stoupenců zákona jde o krok k větší transparentnosti toho, kdo ovlivňuje gruzínskou politiku.

Proti tomu se ale staví vládní strana Gruzínský sen, která je s prezidentkou ve sporu a prezidentčino veto v úterý přehlasovala. Předseda strany a gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili se nechal slyšet, že financování nevládních organizací jen posiluje roli zpravodajských služeb a takové peníze mají za cíl jen ztrátu gruzínské suverenity. Prezidentka má nyní pět dní na potvrzení zákona, pokud tak neučiní, normu podepíše předseda parlamentu.