Úterní hlasování, které ignorovalo námitky gruzínské prezidentky Salome Zurabišviliová, jejíž pravomoci jsou převážně ceremoniální, připravuje půdu pro to, aby předseda parlamentu v nadcházejících dnech podepsal tento zákon. Ten tak může učinit v případě, že prezidentka během následujících pěti dní zákon nepotvrdí.

Spor o návrh zákona je považován za klíčovou zkoušku toho, zda si Gruzie, která po tři desetiletí patřila k nejprozápadnějším nástupnickým státům Sovětského svazu, udrží svou západní orientaci, nebo se přikloní k Rusku.

Návrh zákona by vyžadoval, aby organizace, které získávají více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí, se registrovaly jako „zprostředkovatelé zahraničního vlivu“, a zároveň by zavedl sankční pokuty za porušení předpisů a náročné požadavky na zveřejňování informací, uvedla agentura Reuters.

Gruzínská vláda tvrdí, že přijmout tento návrh zákona je nezbytné pro podporu transparentnosti a zastavení toho, co označuje za spiknutí západních zemí s cílem zatáhnout Gruzii do války s Ruskem.

Během úterního hlasování se tisíce odpůrci zákona shromáždily před budovou parlamentu, připomínající pevnost, na poslední ze série demonstrací, které patří k největším v Gruzii od získání nezávislosti na Moskvě v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Protestující Giorgi Amzašvili prohlásil, že zákonodárci, kteří hlasovali pro přehlasování prezidentčina veta, jsou „nejzrádnější lidé v naší historii“. „Je to katastrofální den v našich životech, v gruzínské historii. Těžko si vzpomínám na něco podobného,“ dodal.

Kolem budovy parlamentu bylo rozmístěno velké množství pořádkových sil.

V posledních týdnech se konalo více masových protestů proti návrhu zákona „o zahraničních agentech“, proti demonstrantům tehdy použily pořádkové síly slzný plyn, pepřový sprej a vodní dělo.

Gruzie, Tbilisi
V hlavním městě to vře.
Demonstranti vehementně proti zákonu s rusifikačním podtextem.
Policie razantně proti demonstrantům. pic.twitter.com/9buNJ2C8tV

— Stary Blazen (@StaryBlazen) May 1, 2024