Zahradil měl za to, že toto téma bylo vlastně uzavřeno Česko-německou deklarací z roku 1997. Merkelová podle politika použila formulace, které byly jen těžko stravitelné, protože na odsun je třeba dívat se očima roku 1945 a ne očima roku 2018. Proto bylo podle Zahradila na místě, že se Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) nebo předseda ODS Petr Fiala ohradili proti výroku Merkelové.

Macek se Zahradilem nesouhlasil. „Já ten důvod k reakci nevidím. Ta slova, která byla použita v daném kontextu, jsou v podstatě jen parafrází toho, co říkal premiér Nečas. Přijde mi to jako parafráze částí Česko-německé deklarace," zdůraznil aktivista, který se podílí na pořádání tzv. Pouti smíření, kde se připomíná odsun německy mluvícího obyvatelstva z Brna. Z města byly vyhnány tisíce lidí a musely absolvovat trýznivý pochod.

„Eduard Beneš minimálně od roku 1943 velmi vzbuzoval tu nenávist na různých místech a říkal, že chce tu otázku tzv. vylikvidovat. V tomto kontrastu stojí slova Václava Havla „Nejsme jako oni“. Tohle je z mého pohledu vyspělý státnický postoj. To, že to byli katani, ještě neznamená, že my musíme přebírat metody katanů," zlobil se v rádiu Macek.

Zahradil si však trval na svém a připomněl, že k odsunu došlo na základě dohod z Postupimské konference. Právě zde byly položeny základy. Tuto skutečnost připomněl během své cesty po Ústeckém kraji i prezident Miloš Zeman.

Zahradilovi se navíc zdá, že otázka odsunu Němců byla zneužita v německém vnitropolitickém boji. „Já si myslím, že je to součást vnitropolitického německého boje Merkelové s (ministrem vnitra) Horstem Seehoferem a já nepovažuji vůbec za vhodné, že se k německému vnitropolitickému boji používají takto citlivé otázky," kroutil hlavou Zahradil. Europoslanec má za to, že téma odsunu otevírají stále jen Němci. Česká strana ho považuje za uzavřené.