Poté, co jste přišla o většinu v radě města, jste v polovině dubna rezignovala na funkci starostky. Proč?

Bylo to jediné možné řešení, abych nemusela opustit svoje zásady. Když jsem v dubnu 2013 převzala město v krizi, nebylo to snadné, ale spolu s kolegy jsme město dali docela dohromady, a co víc, přišli s řadou nových věcí. Náměstí rozkvetlo, město ocenilo významné osobnosti, byly obnoveny májové slavnosti a lidé konečně začali cítit, že se něco dobrého ve městě děje. V tomto okamžiku pánové, kteří to předtím do té krize dovedli, pochopili, že získávám velké body, a chtěli mi to před volbami zkomplikovat. Získali jeden hlas a ovládli z hodiny na hodiny radu. Na mne si netroufli a využili „hrdinně“ dokonce toho, že jsem byla vážně nemocná a na daném zasedání nebyla. Když jsem tuto tzv. novou radu svolala, jedno zasedání mi stačilo, abych pochopila, o co jde. Vysmívali se mi do obličeje, dávali najevo, že si budou dělat, co budou chtít, dokonce svolali protiprávně radu za mými zády, pak chtěli, aby mohli být v mé nepřítomnosti v kanceláři starosty, zkrátka dělali neuvěřitelné věci. Dala jsem jim měsíc na rozmyšlenou, navrhla jinou variantu a jasně řekla, že jinak položím funkci, že loutkou nebudu, buď starostkou se vším všudy, nebo si počkám na další volby, které jsou za rohem. Nevěřili, že to udělám, protože podlehli mýtům, že tu funkci chci za každou cenu. Když jsem skutečně na zastupitelstvu funkci položila, a se mnou ostatní Nezávislí, byli v nehraném šoku, neměli připravené žádné řešení, a nemají ho dodnes. Ale Mohelnice to přežije, když už přežila toto období. Až později jsem pochopila, že hlavním důvodem bylo to, že chtěli zabránit kontrole městských zakázek, kterou jsem nařídila. Marně, té hlavní, kontrole opravy náměstí, kterou jsem nenařídila já, ale ministerstvo, neutekli, a byla zjištěna velmi závažná porušení. Po volbách to bude nutné dořešit. A pro bezpečnost Mohelnice doufám, že to budu řešit už já s Nezávislými, protože víme jak.

V tomto volebním období jste byla již třetí starostkou města a nyní je město bez starosty. Čemu tuto nestabilitu na radnici přičítáte a jaké dopady to má na samotné město a jeho obyvatele?

Je to především velká ostuda, a Mohelnici to samozřejmě degraduje na všech frontách. Naštěstí to bude trvat už jen pár týdnů. Je to důsledek toho, co pánové provedli po volbách – odstavili vítěze voleb, poskládali slepenou koalici, pak se mnohokrát hádali, měnili, ke mně se chodili vyplakat, a nejen to. Nepoučili se z toho, a když jsem dala město z toho jejich „vládnutí“ dohromady, opět začali intrikovat. Víte, ono to město je jim v podstatě úplně jedno, jde jim prostě jen o jejich ega. To občas postihne podnikatele, kteří se náhle ocitnou v jiném prostředí, jež neznají, a to, že dělají pro jiné, v podstatě berou jako něco, za co by se jim měli lidi klanět, ne jako službu pro ty lidi.  Aby vzali odpovědnost, funkce, toho se bojí jako čert kříže, jen prostě chtějí hrát prim za každou cenu a nesnesou úspěch jiného - v daném případě náš, protože jsme byli výrazně volebně úspěšnější a těch funkcí se nebáli. Naopak, byli jsme v nich po těch letech jako ryby ve vodě. Ale škodit a rozbíjet, co funguje, to je hloupý program, a nikdy s ním nemohou u mohelnických vyhrát. Všichni už jich mají plné zuby.

Jak se napětí, které zde panovalo uplynulé 4 roky, projevuje na volební kampani? Setkala jste se vy osobně s nějakou negativní kampaní?

Tak určitě, a ještě nějaké útoky čekám. Hlavní terč a lovná zvěř budu já, protože se mne budou snažit oslabit, mají obavy z očekávaného úspěchu Nezávislých, i z hlasů pro mne osobně. Už tady byly anonymy, pomluvy… Nezávislí se ale zařekli, že budeme mít výhradně pozitivní kampaň, a proto jsem vydala „příkaz“ – nekomentovat útoky, nepoužívat žádné takové metody, neúčastnit se konfrontačních témat v médiích, nic takového. Máme skvělou kandidátku, skvělý program, lidi nás znají skoro dvacet let a není je třeba přesvědčovat, kdo je kdo. Viděli to v tomto volebním období. To stačí. Nezávislí tyto volby prostě opět vyhrají. Ať se, kdo chce, staví na hlavu, lidi nejsou hloupí.

Ještě než jste skončila, rozhodla jste se prověřit stavební zakázky z předchozích tří let. Jaké jsou závěry auditu?

To je otázka. Jen upřesním – nebyl to jen můj nápad, ale došla k tomu celá rada města poté, co se začaly ukazovat vážné věci – například se ztratily stavební deníky, nenašla se prováděcí dokumentace, vícepráce se střílely od boku… Jak jsme revizi zadali, nastal poprask, neskutečný tlak na nás, až po ten jarní puč. Proč asi... Nastoupivší členové rady přinutili autora revize změnit názor, a dokonce prohlásit, že jsem do auditu zasahovala. Výsledek? Audit byl anulován. Byla to nehorázná lež, stavebním věcem nerozumím, a proto jsem nemohla udělat nic podobného a na pana stavebního inženýra, který se zhrozil, když viděl stav dokumentace, museli těžce kleknout, jeho práci mu ani nezaplatili, a ještě se snažili poškodit mě. Pak přišla nezávislá kontrola ministerstva, a náhle jim spadl hřebínek. Závažná porušení, budeme vracet miliony. Nejsem tomu ráda, ale ten políček si za to všechno těžce zasloužili. Nemám ráda lidi, kteří se tváří jako mistři světa, zatímco nedosahují okresního přeboru. Tedy na úvodní otázku odpovídám – revize ukázala na vážné nedostatky, a podle mého názoru byla naprosto pravdivá. Že to někdo zametl pod koberec, a stálo mu to i za ohrožení města před volbami, je věc jiná.