Sokol se opírá o červnové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož úřady musejí žadatelům poskytnout údaje o platech a odměnách svých zaměstnanců. Úřad pro ochranu soukromí s touto argumentací nesouhlasí. Podle něj je třeba hodnotit, zda veřejný zájem na zveřejnění platu převažuje nad ochranou soukromého života zaměstnanců. 

"Jejich soukromí není, podle názoru Nejvyššího správního soudu, nijak chráněno," uvedl Němec v písemném vyjádření. Odkázal na stanovisko svého úřadu, podle něhož by na základě interpretace verdiktu "bylo možné uložit povinnost strpět zásah do soukromí i tehdy, pokud to zákon nestanoví". "Taková interpretace v žádném případě nereflektuje podstatu a smysl základního lidského práva na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů," uvádí se ve stanovisku. 

Osobní údaje na vyžádání

Pokud by Sokol podle Němce s žalobami uspěl, rozsudky by se staly popudem k dokonalému právnímu zdůvodnění plošného zveřejňování platů všech lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů, veškerých zaměstnanců všech státních podniků a dalších subjektů, které byly založeny nebo jsou kontrolovány veřejnou správou či obcemi. 

"Těším se, že tak bude mít úřad usnadněnou pozici v České republice a jasný podklad pro ojedinělý výklad na evropské půdě," dodal Němec. 

Opačný postoj má spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. Podle něj je zveřejňování údajů o mzdách lidí ve veřejné správě běžné v některých dalších zemích, například v Estonsku. Ve Spojených státech jsou přístupná daňová přiznání všech lidí včetně jejich ročního příjmu.

Čtěte také:

• Johnovy odměny podřízeným. Nemorální, ale ne nezákonné

• Radku Johne, kde jsi? Lidi zajímá, proč úředník bral 263 tisíc měsíčně 

• John má na krku trestní oznámení. Kvůli odměnám na vnitru 

• Jak si žijí úředníci na ministerstvech: Až 263 tisíc měsíčně

• Exministryně nešetřila: Dva miliony na odměnách za půl roku