Rychetského překvapilo, jak rychle se vytratil étos listopadu 1989. Příliš rychle zavládl pragmatismus. „Negativně k tomu přispěla i média,“ podotkl předseda Ústavního soudu hned v úvodu pořadu. Lidé prý v roce 1989 spontánně zvedli hlavu a dali najevo touhu po změně. „To už dneska cítit není,“ pokračoval Rychetský.

Rumlovi z polistopadového vývoje smutno není, protože už tehdy bylo zřejmé, že lidé měli přehnaná očekávání. Zároveň ale lidé cítili nefér hru při transformaci ekonomiky. „Ale je faktem, že po pětadvaceti letech si mohl každý najít svou cestu a naplnit hodnoty po svém. Já se divím těm lidem, kteří dnes hořekují, protože máme život ve svých rukou a nikdo ho za nás nenaplní,“ zdůraznil Ruml.

Transformace práva a ekonomiky

Pak už došlo na privatizaci. Rychetský v této souvislosti odmítl říci, že se nepovedla, to by prý bylo příliš zplošťující. „Mohla ale být provedena uvážlivěji. Tím mám na mysli, a to berte jako sebekritiku, že jsme neměli privatizovat nemocnice nebo vodovody či kanalizace,“ prohlásil soudce. Téměř za zázrak ale lze označit to, jak rychle jsme dosáhli standardních poměrů, ať už v oblasti trhu či politického systému.

S transformací právního řádu to ale bylo trochu složitější. „Musíte si uvědomit, že jsme nebyli na zelené louce, šlo nám proto především o zmírnění křivd,“ zdůraznil Rychetský. Kuponová privatizace byla podle jeho názoru nouzovým řešením, což si uvědomovali i tvůrci tohoto projektu. „Přesto se zvolila z triviálního důvodu. Oni ti ekonomové věděli, že najít pro každý podnik strategického partnera, který by do firmy přinesl know-how, investice a podobně, že se to nemůže podařit v přijatelné době,“ poznamenal Rychetský. Nakonec se ale z kuponové privatizace stal hlavní trumf, protože lidé podlehli Koženému a dalším.

Kdyby se ale čekalo na vytvoření právního rámce, tak by se transformace ekonomiky podstatně prodloužila.

Ruml to viděl trochu jinak. „Pokulhávání práva za ekonomickou transformací, to je trochu falešný argument,“ řekl. Proč? Protože nebylo úplně jasné, co by se mělo regulovat, privatizace byla něčím novým. Stejně tak scházely jisté opoziční síly, které by upozorňovaly na možné chyby. Sebevědomý člověk by se měl podle Rumla vyrovnávat s ekonomickými těžkostmi. Nesmíme navíc zapomínat na to, že ekonomický rozměr transformace společnosti není jejím jediným rozměrem.

„Všechno mohlo fungovat líp. Vnitro mohlo fungovat líp, Klaus mohl být lepším premiérem, Havel lepším prezidentem a tak dále, ale jsme jenom lidé, děláme chyby a snažíme se tyto chyby napravovat,“ podotkl k tomu Ruml.

Hosté se shodli také na tom, že právní stát máme, byť je ho třeba neustále vylepšovat, ale to platí obecně, dokonalé normy totiž neexistují.

Václav Havel a politické strany

Vůbec není pravda, že by byl Václav Havel proti politickým stranám. Na tom se velmi jasně shodli oba hosté. „Počítal se vznikem politických stran a už v lednu se přijal zákon o politických stranách. Žádné volby nejsou možné bez politických stran,“ zdůraznil Rychetský. Ruml s ním v tomto bezvýhradně souhlasil.

Václav Havel prý navíc navrhoval většinový volební systém, ale Parlament nedal na jeho slova. „Faktem je, že ten proporcionální systém nám dělá problémy do dneška, protože nám nedovoluje sestavit silnou vládu,“ podotkl Ruml.

Lidská práva

Havel si však přál, aby vedle stran stála aktivní občanská společnost, která bude mít zájem o dění kolem sebe. Do toho zahrnoval i lidská práva a Ruml si ve studiu postěžoval, že současný prezident Miloš Zeman a vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se od politiky ochrany lidských práv v zahraničí odklání. Právo na život či na svobodu projevu by mělo podle Rumla platit úplně všude.

Rychetský tady ale oponoval. K zahraniční politice se prý nehodlá vyjadřovat. Jde mu o stupeň ochrany lidských práv v naší zemi a ta se zlepšuje. A pokud nějaká vláda oslabovala lidská práva v Česku, tak to podle Rychetského byla vláda Topolánka či Nečase, když sáhla např. k retroaktivitě práva. Oba pánové však odmítli myšlenku, že by se Ústavní soud ČR stal třetí komorou Parlamentu. „Přirovnání ke třetí komoře nesedí, protože zákony se tvoří v Parlamentu, ale u Ústavního soudu se zákony jen ruší,“ podotkl Rychetský. Ruml vidí ÚS jako jednu z posledních autentických institucí.

Nakonec se Rychetský k prosazování lidských práv v zahraničí přece jen vyjádřil, když vyjádřil názor, že šířit naše civilizační hodnoty silou je špatné. Mám dojem, že celá euroatlantická civilizace je v krizi, a to asi už od konce druhé světové války,“ mínil Rychetský.

Prohlubují se sociální rozdíly

Jeden z diváků tvrdil, že většina společnosti se dnes má hůře než před rokem 1989. S tím ale ani jeden z hostů nesouhlasil. Rychetský byl ale o něco ostřejší při hodnocení změn. „Já si myslím, že nejen u nás, ale v celé EU se pokročilo příliš daleko v demontáži sociálního systému. Každý člověk, kterému je dnes padesát a víc, má hrůzu z toho, že přijde o zaměstnání,“ zdůraznil Rychetský. Podle Rumla jsou problémem exekuce uvalené např. na důchodce, ale vcelku se dnes mají lidé lépe.

Politický systém v krizi

Pánové se shodli na tom, že politický systém je v krizi, protože dnešní politické strany jsou příliš uzavřené. „Pak se nedivme, že tady je Okamura a Babiš,“ poznamenal Ruml. Velkým problémem pak podle jeho názoru je absence služebního zákona, proti němuž se postavil i prezident republiky. Ruml to považuje za chybu. O zákonu navíc bude rozhodovat Ústavní soud. Rychetský prozradil, že by ho bylo možné projednat snad do poloviny příštího roku, pokud půjde vše bleskově.