Havlíček nepovažuje za pravděpodobné, že by se Evropská unie shodla na tom, že udělá embargo na ruský plyn. Tedy že by neplatila v rublech a Rusko by nedodávalo, nelze to však ani vyloučit. Pokud by se tak stalo, měla by Evropa o čtyřicet procent méně plynu, ale jednotlivé země by na tom byly různě. „Protože země, které třeba jsou hodně na západ a hodně využívají zkapalněný plyn, by byly relativně bez problémů nebo s menšími,“ podotýká bývalý ministr.

Naopak země, jako jsme my, Maďarsko, Slovensko, Německo a hodně i Polsko, by byly zásadním způsobem v tuto chvíli omezeny.

Celý rozhovor naleznete ZDE.

Pak by muselo dojít k nějakému centrálnímu přerozdělení. Havlíček si ale nedokáže představit, jak by se něco takového realizovalo v praxi: „Neumím si to vůbec představit, jak by se dělalo, a dostávali bychom tady logicky méně plynu. Ale jestli bychom dostali o dvacet procent, o třicet procent, o čtyřicet procent, to neumím v tuhle chvíli říct, to by záleželo na klíči EU,“ uvedl.

Dopad na český průmysl by to prý mělo obrovský: „Dopad by byl fatální. Samozřejmě, protože pokud vezmeme podle regulačních stupňů to, že bychom nemohli – a je to tak správně – odpojit domácnosti a kritickou infrastrukturu, tak by to de facto zcela dopadlo na průmysl, který využívá z celkového množství plynu, který k nám jde, asi 40–45 %, to by byl velký průšvih,“ zdůrazňuje.

Dokoupení ropy v rozumné době není problém, u plynu to ale bohužel neplatí: „Samozřejmě nebylo by to na věčné časy, v čase se to nahradit dá, ale ten čas je v řádu jednotek let, protože zatímco ropa se dá relativně v rozumné době dokoupit, plyn se nedá tak jednoduše dokoupit. Takže to by mělo obrovské dopady,“ pokračuje Havlíček.

I když dnešní situace není plynu nakloněna, věřím, že postupem času se změní a plynu bude opět relativně dost za přijatelné ceny: „Já si skoro troufám tvrdit, že poté, co odezní tyhle neklidné energetické roky, tak se situace trošku stabilizuje, protože plynu na světě je dostatek. Určitě se začne doplňovat zkapalněný plyn, dostaví se terminály a plynu by opět mohlo být za přijatelné ceny relativně dost.

Neříkám, že za rok, možná ne za dva, ale rozhodně si nemyslím, že mezi těmi lety dvacet pět až třicet bude podobná krize, a když, tak samozřejmě poté budeme holt muset jet déle třeba to uhlí. Pochopitelně se to musí nahrazovat obnovitelnými zdroji, o tom není nejmenších pochyb. Určitě i tahle krize vyvolá rychlejší investice do obnovitelných zdrojů, do nových technologií à la vodík a tak dále a současně to určitě urychlí rozhodování pro jaderné elektrárny,“ dodává poslanec Karel Havlíček.