Pane hejtmane, za uplynulý rok v první desítce nejprašnějších míst v Česku figuruje devět lokalit z Moravskoslezského kraje. Kdo zato podle vás může? Ostrava již kvůli znečištěnému ovzduší podala dokonce druhou stížnost na stát. Neuvažujete o podobném kroku? Proč?

Faktorů, které se podílejí v našem kraji na znečištění ovzduší, je hned několik – průmyslové podniky, emise z automobilové dopravy i sekundární prašnost z již usazených částic na vozovce, lokální topeniště a zdroje za hranicemi. Velký vliv na kvalitu ovzduší mají meteorologické podmínky, především v období zimních inverzí.

Ze Situační zprávy o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za rok 2012 však vyplývá, že velké a střední průmyslové podniky vypustily v tomto roce do ovzduší historicky nejméně prachu za celou dobu sledování. Například v roce 1995 velké a střední podniky vyprodukovaly přes 32 tisíc tun prachu, v roce 2003 přes 5 tisíc tun a v roce 2012 již jen zhruba 2 tisíce tun prachu. Krajský úřad průběžně přezkoumává závazné podmínky integrovaných povolení pro podniky a prověřuje, zda při své produkci využívají nejlepší dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity, a to na úroveň limitů pro v současné době nejlepší dostupné techniky k omezování emisí, tzv. BAT. Problematiku lokálních topenišť se snažíme zlepšit pomocí takzvaných kotlíkových dotací, díky nimž mohou obyvatelé Moravskoslezského kraje získat finance  na výměnu starého kotle za nové ekologické, od loňského roku také častěji čistíme vytipované silnice v blízkosti obytné zástavby s vysokou hustotou obyvatel a pokračujeme ve výsadbě izolační zeleně kolem komunikací.

O stížnosti na stát neuvažujeme, neboť podle mého názoru situaci nevyřeší.

Snažíte se v rámci zlepšení kvality ovzduší investovat do nějakých nových technologií?