„Je také symbolický a shodly se na něm obě strany jako na neutrální půdě (ve smyslu třetí země). Finsko je sousedem Ruska a má eminentní zájem na tom, aby napětí mezi Ruskem a Západem polevilo. Zároveň země navazuje na tradiční roli zprostředkovatele mezi Západem a Východem, kterou měla v době studené války,“ připomněla Sušová-Salminen Helsinskou deklaraci o bezpečnosti v Evropě přijatou v roce 1975. 

• Původní text ZDE.

„Ve skutečností to není vůbec poprvé, co se Helsinky staly v posledních týdnech hostitelskou zemí pro diplomatickou komunikaci mezi USA a Ruskem. Bez většího zájmu světových médii před pár týdny došlo v Helsinkách k jednání náčelníků generálních štábů armád obou zemí. Náhoda? Vůbec ne, jak přiznal sám prezident Niinistö. Niinistö potvrdil, že se jedná o kontinuální proces vytváření prostředí pro diplomatické řešení problémů mezi USA a Ruskem, na kterém Finsko pracuje,“ poznamenala dále Sušová-Salminen.

Závěrem pak dodala, že cestu k summitu s Ruskem otevřel singapurský summit Donalda Trumpa se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. „Poradce pro národní bezpečnost prezidenta USA John Bolton na středeční tiskové konferenci v Moskvě mluvil o tom, že schůzka obou prezidentů odpovídá národním zájmům obou zemí. Samotný summit podle Boltona nic nemění na amerických postojích ke Krymu a k sankcím,“ uzavřela Sušová-Salminen se slovy, že finská nabídka stát se hostitelem této událost je skutečně proevropský krok snažící se o posilování dialogu, diplomacie a míru v Evropě.