Přínášíme kompletní zamyšlení Jiřího Valenty:

SHRNUTÍ: Posun ve vnímání evropských židů v tom, kde se cítí nejbezpečněji, nevyplývají plně a pouze z demografických změn. Tato změna má rovněž co do činění s politickými lídry východní Evropy. Jedním z nich je i prezident České republiky, Miloš Zeman, který zcela dle tradice zakladatele československého státu Tomáše Garrigua Masaryka, se stal nikoliv pouze silným hlasem svého národa, ale rovněž i skutečným přítelem židů.

Promluva českého prezidenta Miloše Zemana v izraelském Knessetu 26. listopadu 2018 byla historická. Zeman v ní zdůraznil, že Česká republika není pouze nejlepším přítelem Izraele v Evropě, ale je zároveň i jedním z nejlepších přátel židovského státu na celém světě. Zemanova řeč rovněž přišla poté, co organizace amerických židů American Jewish Distribution Committee zveřejnila 20. listopadu důležitou zprávu.  

Závěry této zprávy uvádějí, že dochází k probíhajícímu historickému posunu vnímání v rámci židovských elit v Evropě. Zatímco před sto lety vnímaly tyto elity západní Evropu jako bezpečné útočiště pro evropské židovstvo, v současnosti se cítí bezpečněji ve východní Evropě. Podle analytiků mohou za tento fenomén demografické změny v západní Evropě způsobené přísunem muslimských imigrantů v důsledku válek v Iráku, Libyi a Sýrii a zároveň vzestupu radikálního Islámu.

• VÍCE O JIŘÍM VALENTOVI ZDE

To je bez debat hlavní faktor. Jenže je zde ještě jiný element, který hraje roli, a který by neměl být přehlížen zákonodárci západních zemí, obzvláště těmi ve Washingtonu. Tímto druhým faktorem jsou „herkulovské“ snahy některých politických vůdců východní Evropy, především prezidenta České republiky Miloše Zemana, maďarského premiéra Viktora Orbána a některých polských lídrů, vést to, čemu Zeman říká „zápas civilizací“.  

V konfrontaci s demografickými otřesy, které do západní Evropy přinesla masivní muslimská migrace, a ve vzdoru vůči ostré kritice ze strany Evropské unie, tito lídři pokračují v obraně suverenity svých zemí proti vzestupu radikálního islámu tím, že neumožňují vstup na své území muslimským migrantům.

Miloš Zeman, historicky první český prezident, který kdy promluvil k izraelským poslancům v Knessetu, je v popředí tohoto zápasu. V Knessetu mu byl izraelským ministerským předsedou Benjaminem Netanyahuem udělen čestný titul „Obránce Jeruzaléma“. V roce 2012 byl Zeman jedním z prvních politiků na světě, kteří uznali a rozpoznali Jeruzalém jako hlavní město židovského státu.

Příběh postupného vývoje České republiky do jednoho z nejlepších přátel Státu Izrael v Evropě naznačuje význam našich politických vůdců v zápase o svobodu. Zemanova návštěva Izraele proběhla v tradici Tomáše Garrigua Masaryka, zakladatele demokratického a moderního československého státu v roce 1918, který vznikl na rozvalinách Rakousko-Uherského mocnářství.

Masaryk: přítel židů

Skutečný přítel židů, Masaryk, se stal hrdinou mnoha amerických židů díky tomu, že v roce 1899 vystoupil na obranu židovského podomního obchodníka obviněného z rituální vraždy české dívky. V té době byly české země ještě stále součástí Rakousko-Uherska.

Během Masarykovy návštěvy v New Yorku v roce 1907 jej američtí židé vítali jako slovanského hrdinu. Pro své krajany tehdy ale hrdinou nebyl. Antisemitsky naladění Češi a němečtí komunisté pochodovali denně před Masarykovým pražským bytem. Proti Masarykovi v té době demonstrovali i jeho vlastní studenti.

Po roce 1918 život židovské komunity v demokratickém, leč stále nedokonalém Československu vzkvétal. V letech 1921, 1922 a 1933 Československo hostilo Světový sionistický kongres. V roce 1927 Masaryk navštívil Jeruzalém. Během své návštěvy se zajímal jak o Židy, tak o Araby. Masarykova cesta do USA tehdy symbolizovala nikoliv pouze jeho vlastní podporu sionistické myšlence, ale rovněž zdůraznila i nový a zvláštní vztah mezi Čechy a židovskou komunitou. Chaim Weizmann napsal: „Každý sionista by měl studovat historii českého národního hnutí a český boj o národní existenci. V pozdních třicátých letech se Československo stalo zemí svobody.“