Michal Macháček v rozhovoru pro agenturu TASR, který převzal i server Teraz.sk, tvrdí, že na konci 60. let 20. století získávali informace o tom, jak si žijí lidé na Západě, srovnávali to s tím, jak se žije v komunistickém Československu, a dospěli k tomu, že stojí o změnu. Komunistické ekonomické plány v tu dobu žalostně selhávaly a lidé toho začínali mít dost. V té době se hovořilo o změnách v intencích socialismu, ale přece jen o změnách, což znervózňovalo konzervativní komunisty v čele s prezidentem a šéfem komunistů Antonínem Novotným.

V roce 1968 však prý svou roli sehrála i národnostní otázka. Slováci si stěžovali, že pokud bude přijata ekonomická reforma z pera Oty Šika, hrozí, že na Slovensko poteče z Prahy méně peněz, které by měly pozvednout životní úroveň na Slovensku.

Sovětským přestavitelům však podle Macháčka československé úvahy o ekonomické reformě nevadily. Kdyby zůstalo jen u ní, možná by nikdy nedošlo ke vstupu sovětských tanků na naše území 21. srpna 1968. I když je to prý jen teoretická úvaha. Už za Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Antonína Novotného stál Sovětský svaz o to, aby mohl umístit své jednotky na naše území, protože jsme sousedili se Západním Německem – členem NATO.

• Celý rozhovor ve slovenštině naleznete zde.

Sovětům také velmi vadilo, že českoslovenští komunisté ztrácejí kontrolu nad společností, ruší cenzuru, ustupují médiím a tak podobně. To bylo podle historika z hlediska Moskvy zcela nepřijatelné. Takže kromě fyzické přítomnosti sovětských tanků na našem území měli vojáci cizích „spřátelených armád“ zajistit také to, aby čeští komunisté opět získali plnou kontrolu nad společností.

Bylo by prý také bláhové si myslet, že nám mohli Američané pomoct. „Západ respektoval poválečné rozdělení světa. Amerického prezidenta Lyndona Johnsona už v předstihu informoval sovětský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Dobrynin o zásahu v Československu a on to respektoval, protože chápal rozdělení světa,“ zdůraznil historik.