Podle něj je znalost dějin 20. století často opomíjenou součástí vzdělání, i přestože je tak zásadní, a to také v posuzování současnosti. „Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 – a samozřejmě i před únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu,“ řekl Šebek.

Celá zpráva zde.

Analogii vidí také v tom, že politické strany nejsou schopné adekvátně reagovat na komunistickou touhu po moci. „Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci,“ uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné situace, byť v modifikované podobě, lze podle Šebka pozorovat i dnes.

Podle něj je zapotřebí si připomenout i některé používané nedemokratické, nátlakové a násilné postupy, které předcházely převzetí moci. Takové síly, které prostřednictvím síly podněcovaly hrozbu a násilné odstraňování funkcionářů nekomunistických stran.