Když si skupina Ortel přišla na pódium převzít ocenění za druhé místo v kategorii skupina roku, v publiku sedící hudebník Radek Banga na protest začal pískat a poté se s manželkou a několika dalšími lidmi zvedl a odešel ze sálu. Svoje gesto později odůvodnil tím, že členové kapely měli na sobě košile s vyobrazenou lebkou a zkříženými hnáty, které připomínají znaky nacistických jednotek SS. „A pak si přijde Ortel s umrlčími lebkami na košilích a dá celému národu tímto symbolem najevo, jakým směrem smýšlí. Jsem zarmoucen faktem, že tomuto zjevnému propagování nacismu nejen přihlížel celý sál, ale většina dokonce tleskala,“ uvedl Banga. 

PLNÉ ZNĚNÍ BANGOVA VYJÁDŘENÍ

„To je ptákovina,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz historik Marek Vařeka. Vyobrazení lebky se zkříženými hnáty dle něho nemusí automaticky znamenat šíření nacismu, protože tento symbol se používal dávno před vznikem Hitlerovy Třetí říše.

Lebka se zkříženými hnáty je jednou z insignií, která má své místo v katolickém i pravoslavném křesťanském učení. Pojí se k ní legenda, která říká, že po ukřižování Ježíše Krista se objevila prasklina ve skále, kde našli lebku prvního člověka Adama. Vařeka může dosvědčit, že v Chrámu Božího hrobu v Izraeli, který byl vystaven na místě předpokládaného ukřižování Ježíše Krista, lze prasklinu skutečně najít.

Zatímco v pravoslaví se lebka se zkříženými hnáty objevuje na ikonách jako znak spásy lidstva a sebeobětování, katolická víra tento symbol vykládá jako připomínku pokory člověka před Bohem a uvědomění si smrtelnosti. Vařeka uvádí, že i v Čechách můžeme na náhrobcích najít lebky se zkříženými hnáty. „V našich zemích (země Koruny české) se s lebkami a hnáty setkáváme od středověku až do poloviny 19. století,“ vysvětluje. Na prostějovském hřbitově pod takovým náhrobkem například leží důstojník, který padl v občanské válce v Rusku kolem roku 1920. Na křížích podél cest se symbol lebky a hnátů objevuje prakticky do 20. století.