Když si skupina Ortel přišla na pódium převzít ocenění za druhé místo v kategorii skupina roku, v publiku sedící hudebník Radek Banga na protest začal pískat a poté se s manželkou a několika dalšími lidmi zvedl a odešel ze sálu. Svoje gesto později odůvodnil tím, že členové kapely měli na sobě košile s vyobrazenou lebkou a zkříženými hnáty, které připomínají znaky nacistických jednotek SS. „A pak si přijde Ortel s umrlčími lebkami na košilích a dá celému národu tímto symbolem najevo, jakým směrem smýšlí. Jsem zarmoucen faktem, že tomuto zjevnému propagování nacismu nejen přihlížel celý sál, ale většina dokonce tleskala,“ uvedl Banga. 

PLNÉ ZNĚNÍ BANGOVA VYJÁDŘENÍ

„To je ptákovina,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz historik Marek Vařeka. Vyobrazení lebky se zkříženými hnáty dle něho nemusí automaticky znamenat šíření nacismu, protože tento symbol se používal dávno před vznikem Hitlerovy Třetí říše.

Lebka se zkříženými hnáty je jednou z insignií, která má své místo v katolickém i pravoslavném křesťanském učení. Pojí se k ní legenda, která říká, že po ukřižování Ježíše Krista se objevila prasklina ve skále, kde našli lebku prvního člověka Adama. Vařeka může dosvědčit, že v Chrámu Božího hrobu v Izraeli, který byl vystaven na místě předpokládaného ukřižování Ježíše Krista, lze prasklinu skutečně najít.

Zatímco v pravoslaví se lebka se zkříženými hnáty objevuje na ikonách jako znak spásy lidstva a sebeobětování, katolická víra tento symbol vykládá jako připomínku pokory člověka před Bohem a uvědomění si smrtelnosti. Vařeka uvádí, že i v Čechách můžeme na náhrobcích najít lebky se zkříženými hnáty. „V našich zemích (země Koruny české) se s lebkami a hnáty setkáváme od středověku až do poloviny 19. století,“ vysvětluje. Na prostějovském hřbitově pod takovým náhrobkem například leží důstojník, který padl v občanské válce v Rusku kolem roku 1920. Na křížích podél cest se symbol lebky a hnátů objevuje prakticky do 20. století.

Autor: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D.

Náboženský symbol postupem doby nabral i jiné konotace – to když ho za svůj přebíraly různé armády. Podle historika existují doklady, že již v osmnáctém století v Rusku si některé jednotky husarů vyšívaly na uniformy lebku se zkříženými hnáty, čímž dávaly najevo pokoru před Bohem a ochotu položit za vlast život.

Se stejným významem používala symbol i pruská armáda a později i armáda německého císařství. Důkazem budiž nespočet fotografií německých dragounů, kteří oblékali černou uniformu a na čepicích nosili vyšité lebky se zkříženými hnáty. Ve stejné uniformě je například zvěčněn i císař Vilém II.

V meziválečném období se lebka se zkříženými hnáty dokonce stala symbolem československých legionářů v Rusku. Vojenský historický ústav v Praze má jejich prapor uložen ve svém depozitáři. Spatřit jste ho mohli například v roce 2008 při přehlídce a vyznamenávání u příležitosti 90. výročí vzniku Československa.

PODROBNOSTI O PRAPORU, VČETNĚ JEHO FOTOGRAFIE 

Symbol ale nechvalně proslul zejména jako symbol nacistických jednotek SS. Vařeka v této souvislosti upozorňuje na to, že nacistická Třetí říše tento symbol, stejně jako třeba svastiku či tlapatý kříž, pouze převzala. Symbol lebky se zkříženými hnáty z uniforem císařského Německa.

Tlapatý kříž byl původně spojen s řádem německých rytířů. Německé císařství i Prusko ho udělovaly už v roce 1813. Skutečnost, že si ho Třetí říše přivlastnila, okrášlila svastikou a udělovala jako vojenské vyznamenání pro důstojníky, ještě dle Vařeky neznamená, že lze takto nálepkovat i ty, kteří ho nosili dávno před nacisty. „Dneska když někdo vidí na obraze člena řádu německých rytířů, tak řekne, že je to fašista. Ale to je blbost,“ upozorňuje historik.

Považovat Tomáše Ortela za propagátora Třetí říše, protože si vzal tričko se symbolem lebky se zkříženými hnáty, tedy Vařeka považuje za příliš kategorický soud, zvláště když přichází od Radka Bangy, který se prý v této problematice neorientuje.  

Jak je to se symbolikou lebky se zkříženými hnáty, kterou si nechali členové kapely Ortel vyobrazit na košile, objasňoval na svém facebookovém profilu sám frontman skupiny Tomáš Ortel. Radku Bangovi vzkázal, že se při tvorbě znaku nechali inspirovat výše zmiňovaným praporem 1. úderného praporu československých legií v Rusku, který v roce 1919 vyrobily české dámy v Kyjevě.