"Nenechme si vnutit špatnou náladu a více se na sebe usmívejme," vyzývá Kubík. Netřeba prý trpět depresemi z toho, kam dnešní svět spěje. Podle Kubíka není důvodem k zoufalství to, že se padouchové dostanou čas od času do míst, kde mohou škodit. Zoufalstvím by bylo, kdybychom přišli o možnost se takových padouchů ve svobodných volbách zbavovat a vybírat jiné.

Novinář prý nevěří na všeobecné znechucení a nadávání na dnešní poměry. Šmahem shodit všechno, co se za posledních pětadvacet let povedlo, je podle něj krutě nespravedlivé. Pokud se podíváme na mezinárodní výzkum Naděje 2014, kde většina lidí uvedla, že naději vkládá v sebe sama a své životní partnery, přátele a lidi, kteří nám mohou být vzorem, nebude prý zase tak zle.

Miloš Zeman neovlivňuje naše životy. Není třeba se hroutit

"Čtvrtstoletí po změně režimu je také nejvyšší čas přestat brát politiky jako nedotknutelné modly a režiséry našich životů. Takoví nejsou. Jsou to jen tu lepší, tu horší správci svěřených úřadů. Pár let budou sloužit a pak zase půjdou někam jinam. Oni se střídají, my jdeme dál po svých," píše Kubík a ptá se: "Copak si někdo vážně může myslet, že dnešní hlava státu, Miloš Zeman, určuje či ovlivňuje naše životy?"

Hroutit bychom se neměli ani ze střídání vlády, které se nyní ujme levicový premiér, Kubík tento stav označuje za "normální provoz v normální demokratické zemi". Tu pravou depresi podle něj zažívali lidé před rokem 1989, když se domáhali například respektu ke svobodným názorům.

"Komunisté sice patří historii, přesto je dobré na ně nezapomínat. Přinejmenším právě proto, abychom si nedělali těžkou hlavu z dnešního 'provozu'," uzavírá svůj komentář ředitel redakce MF Dnes Jiří Kubík.