Včerejší hovor mezi Trumpem a Putinem podle zdrojů Sky News trval zhruba devadesát minut. 

Hovor se uskutečnil zhruba od 15 hodin středoevropského času a šlo o druhý přímý kontakt obou lídrů od Trumpova nástupu do úřadu v lednu. Očekávalo se, že Trump se pokusí Putina přimět k souhlasu s příměřím na Ukrajině, nakonec je však nejhmatelnějším výsledkem hovoru Putinův souhlas s 30denním zastavením útoků na energetickou infrastrukturu. Putin informoval Trumpa o chystané výměně ruských a ukrajinských zajatců.

Donald Trump prozradil americké televizní stanici FOX News, že průběh hovoru s Putinem považuje za skvělý a že oba politici hovořili kromě Ukrajiny i o dalších záležitostech. Jako produktivní označil rozhovor i na své síti Truth Social.

Anketa

Jste pro vytvoření společné evropské armády na bázi EU?

Ano

1%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 7527 lidí

 „Právě teď na sebe míří mnoho zbraní a příměří bez toho, aby se pokročilo trochu dál, by bylo těžké. Rusko má výhodu,“ řekl Trump novinářce Lauře Ingrahamové. „Jak víte, obklíčili asi 2500 vojáků. Jsou dobře obklíčeni a to není dobré a my to chceme mít za sebou. Podívejte, my to zvládneme. Nejsou do toho zapojeni žádní Američané. Mohli by být, kdybychom kvůli tomu skončili ve třetí světové válce, což je tak absurdní – ale víte, divné věci se stávají,“ řekl o situaci na bojišti a obklíčení ukrajinských vojáků. Ukrajinský prezident Zelenskyj ale na síti X popřel, že by jeho vojáci byli v Kurské oblasti v obklíčení.

Aby mohli poskytnout silnější mírové záruky, Rusové podle deníku Ukrajinská Pravda požadují nejprve zastavení dodávek zahraničních zbraní Ukrajině a také ukončení sdílení informací západních rozvědek s Kyjevem.

„Oba vedoucí představitelé se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské perspektivy. K tomu patří obrovské obchodní dohody a geopolitická stabilita, až bude dosaženo míru,“ uvádí web americké ambasády v Rusku.

Na dění už reagují i české politické špičky. Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Radiožurnál varoval, že Rusko se snaží znovu dostat Česko pod svůj vliv. „Chtěli by, abychom byli opět pod jejich kontrolou a vlivem. To nesmíme dopustit. Ukrajina je v tuto chvíli to skutečné bojiště, kde se tvrdě válčí. Přál bych si, aby se přestalo střílet, aby zavládl mír, ale musí zavládnout takový mír, který povede k tomu, že Rusko už nebude schopno nás těmito imperiálními ambicemi ohrožovat,“ uvedl ministr s tím, že se neválčí jenom o Krym nebo o nějaké východní části Ukrajiny. Rusko má záběr a záměr daleko širší.

„Vycházím z toho, co ruští diplomaté na různých fórech předkládají jako své podmínky k míru na Ukrajině. A chtěl bych zdůraznit, že předtím, než začala plnohodnotná válka proti Ukrajině, invaze, která trvá již přes tři roky, byl jedním z požadavků, aby se evropská bezpečnostní architektura navrátila do roku 1997. Chtěl bych upozornit, že Česko vstoupilo do NATO v roce 1999,“ řekl šéf české diplomacie.

Na včerejší bezpečnostní konferenci na Pražském hradě vystoupil s projevem také ministr vnitra Vít Rakušan. „Buďme už z Ruska poučení. Každý ústupek z naší strany znamená, že si Rusko do sféry svého vlivu vezme víc a víc. Čelíme komplexním hrozbám hybridní války. V té nepanuje rozdíl mezi vnitřní a vnější bezpečností. Je jen jedna bezpečnost a musíme na ní spolupracovat intenzivněji než dosud. A co je podle mě nejdůležitější, musíme sdílet odpovědnost. Nejen my jako Česko s ostatními státy, ale i každý z nás napříč společností.“ uvedl na X. 

Anketa

Vadí vám, že Alena Schillerová označila Petra Fialu za „parchanta“?

Vadí

1%

Nevadí

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 3437 lidí

Z Evropy tedy zní varování před Ruskem agresorem a Spojené státy vyhlížejí Rusko jako obchodního partnera. Co to může přinést Česku? Redakce ParlamentníchListů.cz oslovila se žádostí o komentář ekonoma Vladimíra Pikoru. „Můj dojem je, že když Trump říká, že Evropská unie není k dohodě vůbec potřeba, tak jinými slovy sděluje, že všechen byznys, který tam bude, bude americký,“ uvedl ekonom. Tento stav považuje za těžko zvratitelný a návrat Evropy do významné pozice v otázkách mírových jednání a následné poválečné obnovy Ukrajiny nevidí reálně: „Já Trumpa vnímám tak, že on nepřijal Evropskou unii a neuznává její úředníky, takže pro něj to je jen nějaká parta obtěžujícího hmyzu.“

Vladimír Pikora se domnívá, že Trump vůbec s Evropskou unií jednat nebude. „Maximálně se bude bavit s Francií a s Británií a s těmi se na něčem dohodne. Zdá se, že Macrona respektuje a celé je to o Macronovi, jak on to uhraje,“ soudí ekonom. Čeští politici by podle něj měli kopírovat postoje Emmanuela Macrona a při jednáních s Američany by měli alespoň dávat najevo přátelské vztahy. „Když byl Macron ve Washingtonu, tak tam Trumpovi osahával nohy a byli velcí kámoši. Myslím si, že takhle se to dělá. Nedělá se to tak, že si tady budeme do médií prohlašovat, že, a teď to přeženu, ale je to v tom smyslu, že Trump je nějaké zlo. Protože třeba to, co jsem slyšel od pana Koláře, pravé ruky prezidenta, jsou přesně ta slova, která nám zavírají dveře,“ shrnul svůj pohled na věc Pikora.

Prezidentův poradce Petr Kolář okomentoval výsledek telefonátu Trump–Putin pro Blesk.cz. Telefonát nepovažuje za začátek nového příměří, požadavky Vladimira Putina považuje za nepřijatelné pro Ukrajinu a ruský prezident, vycvičený KGB, podle něj hrál s Trumpem hru na kočku a myš plnou manipulací.

Redakce ParlamentníchListů.cz získala vyjádření Cyrila Svobody, dlouholetého ministra zahraničí ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě. „To, že Evropa zbrojí, je dobře, protože Evropa musí mít kapacitu se bránit,“ reagoval na aktuální vývoj, podtržený slovy předních českých politiků na včerejší konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. Vyjádřil však obavu, že aktuální jednání o novém bezpečnostním uspořádání světa, která kromě Ukrajiny řeší i situaci na Blízkém východě, jsou plně v režii Spojených států a Ruska s tím, že možná bude přizvána i Čína. „Evropa v tom bohužel roli nehraje,“ uvedl. 

„Musíme vzít do úvahy, že tito dva si sedli. Udělali krok, sice se nám zatím může zdát malý, ale krok správným směrem – totiž posunuli řešení toho problému jinak, než tomu bylo dosud. Tak tomu nechme šanci,“ míní Svoboda o prvním mírovém telefonátu Trumpa a Putina. „Ale od začátku říct, že to je vlastně blbě, že si Putin hrál na kočku a myš, tak to říkáme soud poté, co se stal teprve první krok. My ještě neznáme ani reakci Ukrajiny. Možná, že se postaví týmy lidí, které budou jednat na Blízkém východě, možná ne. Nechme tomu chvilku času a uvidíme,“ odmítl Svoboda vynést podobný soud jako Petr Kolář.

„Já jsem především odpůrce koalice ochotných. Protože buď držíme všichni pohromadě, a potom se bavíme také s Bulhary, s Rumuny, s pobaltskými státy, se Slováky a s Maďary, protože jsme v jedné alianci a jako mušketýři ‚jeden za všechny, všichni za jednoho‘ – nebo děláme koalici ochotných. Jakmile přistoupíme na koalici ochotných, tak riskujeme, že třeba v budoucnu budeme i my potřebovat nějakou pomoc a někdo nám řekne: ‚Tak si najděte tu koalici ochotných‘,“ varoval Svoboda.