K hlavě státu čeští občané od okamžiku založení státu vzhlíželi. T. G. Masaryk byl pro mnoho Čechoslováků ikonou. Eduard Beneš a pak také demokratičtí prezidenti zvolení po 17. listopadu 1989 na Masaryka navazovali. Inaugurace nového prezidenta je tedy významným okamžikem pro celou českou společnost. Tomu by měla odpovídat i skladba vět, k nimž ten či onen prezident ve svém projevu sáhne. Strejček má za to, že Miloš Zeman 8. března 2018 v této věci selhal.

Nevyužil tuto zcela unikátní chvíli k tomu, aby připomněl stoletou historii naší republiky. Nepřipomněl skutečnost, že jsme o svou svobodu museli opakovaně bojovat. Nepřipomněl, že svoboda není samozřejmost.

Místo toho prezident znovu sáhl k útokům na své domnělé či skutečné oponenty. Strejček konstatoval, že prezident zřejmě nepochopil, že inaugurační projev ve Vladislavském sále není totéž jako projev určený občanům Ostravy. Do inauguračního projevu proto podle Strejčka nepatří zmínky o Zdeňku Bakalovi.

„Miloš Zeman se naopak opět neopanoval, nechal průchod své mstivosti a posvátnost chvíle poskvrnil skrytým vyrovnáváním si svých osobních účtů. Bylo nemístné, aby část svého dnešního prezidentského poselství svému národu věnoval zbytečným útokům na média. (...) Byl to smutný pohled. Nemohu, ač bych si to přál, najít v projevu nové hlavy České republiky jediný silnější moment, jednu vážnější úvahu, jedno nadčasové zamyšlení, které by se pokusil vtělit do poselství svému národu,“ posteskl si Strejček.

Zemanův projev byl podle jeho názoru nedůstojný a ponižující.

• Celý komentář naleznete zde