Spojené státy, Rusko, Německo i Francie hledají způsob, jak snížit momentálně velké napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Německý kancléř Olaf Scholz vyrazil na jednání do Washingtonu a francouzský prezident se vydal na cestu do Moskvy a následně do Kyjeva.

V Rusku po jednání s prezidentem Putinem oznámil, že při jednání nalezli styčné plochy a že by v příštích dnech mohlo být rozhodnuto o tom, jak se bude postupovat dál.

• Psali jsme: To chcete válku?! sjel Putin novináře. A pozor: Nový vývoj

Poté Macron vyrazil do Kyjeva a tam oznámil, že byl Putinem ujištěn, že ruská strana nebude dál eskalovat napětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský dal okamžitě najevo, že údajným Putinovým slovům nevěří. „Opravdu nevěřím slovům, věřím, že každý politik může své úmysly ukázat tím, že podnikne konkrétní kroky," řekl ukrajinský vůdce.

V Moskvě však Macronova slova okamžitě popřeli. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že „v současné situaci nemohou Moskva a Paříž dosáhnout žádné dohody“.

Na jeho slova upozornil server Al-Jazeera

Po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Macron a Zelenský oznámili, že v rusko-ukrajinských vztazích chtějí navázat na předchozí dohody a rozvést je v rámci tzv. Normandského formátu, kdy budou u jednoho jednacího stolu sedět Francie, Německo, Ukrajina a Rusko.

„Klid… je zásadní ze všech stran ve slovech i skutcích,“ řekl Macron. U Zelenského ocenil právě to, že se snaží udržet celý ukrajinský národ v klidu a dělá vše pro to, aby Ukrajinci nepodléhali panice. „Tuto krizi nemůžeme vyřešit během pár hodin rozhovorů. Budou to dny, týdny a měsíce, které nám umožní pokročit,“ upozornil v Kyjevě Macron.

Americký list New York Times si v souvislosti se slovy Emmanuela Macrona položil otázku, v jakých časových relacích asi uvažuje francouzský prezident a jak je to naproti tomu u Vladimira Putina. Každý z nich si totiž pod souslovím „v příštích několika dnech“ může představovat úplně něco jiného.   

Podle NYT bude Putinův tlak na Ukrajinu pokračovat. I v případě, že by Putin stáhl část asi ze 100 tisíc vojáků od ukrajinských hranic zpět do kasáren nebo do jiných oblastí, bude mít k dispozici i další nástroje, jak nenechat Západ vydechnout. List upozorňuje, že může přijít např. vlna kybernetických útoků.

„Očekávám, že tuto krizi s námi budeme mít v různých podobách minimálně po celý rok 2022,“ řekl Andrej Sušencov, děkan školy mezinárodních vztahů na MGIMO, elitní moskevské univerzitě řízené ruským Ministerstvem zahraničí.

Současnou patovou situaci označil pouze za první krok v dlouhodobém ruském úsilí přimět Západ, aby souhlasil s novou bezpečnostní architekturou pro východní Evropu.

„Lidé jsou rozmazlení příliš dlouhým mírem. Bezpečnost považují za samozřejmost, jako něco, čeho lze dosáhnout zdarma, spíše než něco, co je třeba vyjednat. Toto je chyba," upozornil také Sušencov s tím, že v Kremlu už pochopili, že je třeba dělat něco víc, aby Západ bral Rusko vážně. Proto nastaly přesuny vojsk, které dnes vidíme. Ať už u hranic s Ukrajinou nebo na území partnerského Běloruska.

• Další informace naleznete zde

NYT upozornil, že americký prezident Joe Biden chtěl věnovat více pozornosti Číně, ale ruský prezident Putin svými kroky na hranicích s Ukrajinou ukázal, že je stále třeba počítat i s Ruskem, které by mohlo destabilizovat řadu let fungující bezpečnostní rámec.

Ruslan Puchov, ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií, má za to, že Západ vlastně vůbec nechápe, jak důležitá Ukrajina pro Rusko je. „Západ prostě nechápe, jak moc je to pro nás otázka života nebo smrti. Ukrajina v NATO by z mého nebo ruského pohledu byla ekvivalentem jaderné války,“ řekl Puchov.