„S Dagmar Havlovou jsme se blíže spřátelili, až když byla ženou Václava Havla, prožila jsem s nimi dohromady i zvlášť mnoho krásných, silných momentů, ale i díky tomu, že Václav Havel byl až do konce života politicky veřejná osoba, tak politicky dramatických situací, které oba velmi vyčerpávaly,“ vzpomíná Holubová.

„Víte, mně bylo v sametové revoluci 30, byla jsem poměrně apolitický tele, které pouze chodilo za totality na zakázané demonstrace, šířilo Lidovky a ke konci chodilo k výslechům, Havel mě zajímal jako dramatik. To Olga, která mi svým způsobem nahrazovala autoritu rodičů, prarodičů, prostě starší generace, mě daleko více ovlivnila v mých občanských postojích. Vlastně že jsem vůbec nějaké začala mít. Dlouho jsem si tedy neuvědomovala význam Václava Havla v celé jeho šíři a možná to byl grunt našeho přátelství, které bylo čisté, nepostavené ani na jeho disidenství či prezidentství. A musím uvést, že hodně k tomu, abych poznala více Václava Havla, přispěly obě jeho ženy, neboť i ony mne přijaly za svou přítelkyni a já s nimi trávila chvíle jejich soukromí, ať už na nábřeží, v Rybárně, na Dělu, Hrádečku či ve Washingtonu,“ dodala Holubová.

„A nechlubím se, ale třeba včera jsem si vzpomněla, jak Vašek byl úplně nadmíru šťasten, když se Dáša smála. Včera mi došlo, že moc dobře věděl, kolikrát kvůli němu prožívala opak, ať už vlivem nemoci, nebo veřejných útoků, které nepřestaly, ani když už přestal být prezidentem. On se z toho vždycky tak velmi upřímně a hlasitě radoval. A já jsem Ti včera chtěla tolik pomoc, Dudynku, a nakonec jsi pomáhala Ty mně. Děkuju, že jsem tam mohla být, i potom s Tvými nejbližšími a s Vaškem!“ popsala dále Holubová.

„Neboť, on 1. žije v nás, 2. žije život věčný... a slunce, které vysvitlo, nám to potvrdilo. Já se už nemodlím za Václava Havla, ale k Václavu Havlovi. Fakt. Nezbláznila jsem se, neřadím ho mezi světce, ale mezi patrony této české, moravské a slezské země ano! I mezi patrony Slovenska! EU! Světa!!! Patrona trpících a patrona lidských práv. Modlím se k němu, ať mám sílu a svědomí nevzdávat zájem o lidskou pospolitost. Děkuji Dagmar Havlové, to vše jsem si na včerejší mši uvědomila,“ dodala Holubová.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Eva Holubova (@evaholubovaofficial)

„Dudinko, děkuji. Ne já Tobě. Ty jsi pomohla mně svou přítomností. Konečně jsem měla v mé blízkosti všechny ty, které jsem tam mít chtěla. Dlouho, předlouho se mi to nestalo. Dalo by se to počítat na léta. Děkuji za Tvou energii, sounáležitost, moudrost a humor. Děkuji, že se stačí na sebe podívat, a víme! Dudynek,“ odvětila jí na instagramovém účtu sama Dagmar Havlová.