O Pavlu Hasenkopfovi je v současnosti nejvíce slyšet ve spojení s kauzou rodiny Michalákových, kterým norský úřad Barnevernet odebral jejich dva syny. A právě proti úřadu Hasenkopf neúnavně bojuje.

Na svém profilu na Facebooku se právník rozhodl vysvětlit, proč Barnevernet jedná tak, jak jedná, a odhalil, že za tím stojí hlavně vnitropolitická situace v Norsku.

V Norsku totiž mají „patent na vládu labouristi“, kteří svým smýšlením odpovídají sociálním demokratům. „Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany“, píše Hasenkopf.

Od roku 1997 se však labouristi u vlády pravidelně střídají s Křesťanskými demokraty Kjella Mangeho Bondevika a výsledkem těchto výměn bylo spojení labouristů se Socialistickou levicí. „To je taková parta sociálních inženýrů, ve které by v ČR adekvátně byli lidé jako Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, Petr Uhl, Jaromír Štětina (jen by musel z repertoáru vypustit antikomunistické mantry) či Jakub Patočka. Taková ta extrémně levicová parta, pro kterou je i Sobotka málo levicový, tzv. noví či kulturní marxisté,“ píše Hasenkopf.

A byla to právě Socialistická levice, které v době, kdy byl premiérem Jens Stoltenberg, získala „na hraní právě ministerstvo pro děti a sociální začleňování“. Výsledkem je, že z původního celkem vyrovnaného a názorově pestrého osazenstva jej ovládli čtyři členové Socialistické levice.

Pak proběhly volby v roce 2013, kdy opět vyhráli labouristé. Poté se však dohodly druhá a třetí strana v pořadí na koalici a sestavily vládu. „Výsledkem je dnešní kabinet Erny Solbergové, koalice Konzervativní strany (Hoyre) a Progresivní strany proti labouristům. Progresivisté dostali finance, energetiku, ropu, zemědělství, ryby, spravedlnost a děti, Hoyre vše ostatní,“ píše Hasenkopf.

A nyní zasedá na ministerstvu pro děti a sociální začleňování ministryně za Progresivní stranu Solveig Horneová. Její poradci a tajemníci jsou však všichni ze Socialistické levice. „Být tou ministryní asi bych se na tom ministerstvu docela bál. V každém případě bych měl totálně svázané ruce. Vyměnit ty lidi nemůže, dokud neodejdou do penze, protože státní služba.“

Celý Hasenkopfův příspěvek:

Napíši sem postupně několik poznámek, které pomohou pochopit, proč se Barnevern chová tak, jak se chová.

1) Jak známo, od konce 2WW mají v Norsku patent na vládu labouristi ( = něco jako standardní sociální demokracie). Jen na krátko se několikrát střídali s konzervativci či křesťany, největší exces bylo období 1965 - 1971, kdy vládla jakási koalice skoro všech proti labouristům.

2) Jedním z excesů byla Bondevikova pravicová vláda (křesťani, centristi, liberálové), která držela levici od moci celé dlouhé tři roky (1997 - 2000). Ta padla a až do voleb 2001 vedla zemi labouristická vláda Jense Stoltenberga. Byla to základní strategická chyba, protože volby, které by labouristi z opozice spolehlivě vyhráli, jako jediná vládní strana spolehlivě prohráli.