Akce, kterou zorganizovala Nadace Železná Opona, se zúčastnilo několik desítek především starších lidí. Jeden z dotazů diskusního odpoledne byl na Británii a perspektivu EU. „Myslím, že Německo nechtělo Evropu vést. Vojensky už vůbec ne,“ uvedl hlavní host, bývalý velvyslanec v Německu a nynější odborník na mezinárodní vztahy v Kanceláři prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Platit hlavně za americké zbraně

„První vystoupení pana prezidenta Trumpa bylo: „Nečekejte, že budeme za vás se starat o bezpečnost v Evropě, musíte víc věnovat na svou obranu.“ Byl jsem zúčastněn na večeři na summitu NATO v loňském roce, kdy pan prezident Trump zvýšeným hlasem křičel na státníky, že takto ne, dvě procenta HDP, ale tři procenta, čtyři procenta, pět procent. „Budete si kupovat americké zbraně!“ Američané dnes dávají na obranu šest procent HDP,“ uvedl pohled ze zákulisí bývalý velvyslanec v Německu a položil pak otázku, zda jsme připraveni na to, aby vojenskou bezpečnost České republiky garantovala německá armáda, bundeswehr. „Jsou na to připraveni Francouzi? Holandsko? Myslím, že ne. A víte, co jsou to dvě procenta HDP v Německu? To je 80 miliard eur! Rusové dávali 60 miliard dolarů. Takže chceme, aby Německo utratilo takové miliardy za zbraně. Ale za jaké? Konvenční? Nebo chceme, aby mělo jaderné? Tato diskuse se tu vůbec nevede. Jako se objevila fáma, že německý generál bude velet české jednotce. To je věc, která se už připravuje deset let a ta společná velitelství jsou už patnáct let. A pak se tato informace objevila, paní ministryně Šlechtová neměla hned tu správnou informaci, takže byl okamžitě oheň na střeše, že německý generál bude velet českým jednotkám. Nechci být sentimentální, ale když jsem v roce 1990 byl v Domažlicích na nějaké akci, kde byla společná přísaha české armády a bundeswehru. A to byl silný moment a dějinný okamžik. Na to prostě připraveni nejsme,“ konstatoval Rudolf Jindrák.

Výhrůžka „Merkel“ funguje

A přidal druhý příklad – společné ambasády. „Proběhla diskuse, že Němci nám nabízeli budovy ambasád zejména v Pobaltí, kde po devadesátém roce postavily velké komplexy kvůli vízům, a pak se víza zrušila a pobaltské státy se staly součástí EU. A také nebylo řečeno, jestli je už čas, aby visela česká a německá vlajka na jedné budově ambasády. To prostě ani generační obměna nevyřeší.“

Poté se přednášející věnoval EU: „Pan Selmayer, kterého moc osobně neznám, je to taková nešťastná osoba, která přesně dokazuje takovou tu zkaženost a odtrženost některých lidí v aparátu Evropské komise. Na druhou stranu znám řadu lidí z berlínské administrativy, kteří odešli do bruselské, tam strávili nějakou dobu a zase se vraceli do berlínské administrativy, protože zjistili, že s výhrůžkou Merkelovou jsou daleko silnější, než když sedí někde na generálním ředitelství a mají nějakou omezenou moc. Z toho Berlína mají tu moc daleko větší. Jak mohou chtít po národních politicích, kteří ty volby musí vyhrát, aby obhajovali EU, když jim stále berou kompetence, když Evropská rada se stává méně významným tělesem a Evropský parlament má pravomoce, které jsou nad rámec národních parlamentů?“

Dotazující žena nelibě nesla, že bychom měli dávat na zbrojení více a téměř velebila pokles výdajů státu na obranu. „Jestliže máme vzdušnou obranu státu, která má radary které jsou staré čtyřicet let, tak bychom to měli řešit. Začaly se objevovat nové zbraňové systémy, objevují se věci, na které by se mělo nějakým způsobem reagovat. Zavést brannou výchovu do škol. Jestlipak víte, co máte dělat, když hučí sirény? Já to nevím. Kam máte jít, co máte dělat, kde se máte schovat? komentoval Jindrák.