Dopady bitvy na Bílé hoře byly podstatně horší než u všech předcházejících slavných českých proher. Vidí jednu neblahou podobnost s dnešní dobou. „Krize počátku 17. století zastihla naše předky po více než sto letech míru a prosperity. Češi na svém území naposledy válčili proti Matyáši Korvínovi ve druhé polovině 15. století, potom už jen za hranicemi proti Turkům. Nakonec kvůli tomuto tradičnímu evropskému nepříteli si po smrti svého krále Ludvíka Jagellonského zvolili za své panovníky Habsburky,“ připomíná.
Dlouhé období míru bylo zároveň obdobím ekonomické prosperity, a od roku 1485 také bezprecedentní náboženské tolerance. Aby těch podobností s dnešní dobou bylo ještě více, v českých zemích tehdy vládl stejně ojedinělý sociální smír jako dnes. „V době, kdy v sousedním Německu probíhala mimořádně krutá Selská válka, u nás se spory mezi poddanými a vrchností řešily politickými prostředky nebo soudní cestou. Česká politika tehdejší doby se stala politikou pro dobré počasí, o němž doufali, že vydrží věčně. Když 10 % katolíků (kteří ve středu Evropy zůstali po reformaci) zahájilo tvrdou rekatolizaci, evangeličtí stavové na to nedokázali správně reagovat. Sice se vzbouřili, ale jen tak napůl, nejprve nezvládli tradiční českou disciplínu – defenestraci, a pak ani válku,“ pokračuje někdejší diplomat.
„Obávám se, že se dnes nejen Česká republika, ale celý Západ nachází v podobně nebezpečné situaci jako před 400 lety, jen místo protireformace a rekatolizace hrozí Evropě islamizace prosazovaná stejně odhodlanou menšinou jako tenkrát. Politiků, kteří by si to nebezpečí uvědomovali, je jako šafránu. Mají ale jednu společnou věc – ve většině zemí je považují za extremisty,“ uzavírá Bašta.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab