Jan Vrobel je jedním z mnoha Čechů, kteří se rozhodli pomoci uprchlíkům. Jako dobrovolník pracoval na maďarsko-srbských i srbsko-chorvatských hranicích a viděl spoustu lidského utrpení. Příběhy jednotlivých lidí však nezná. „Když někomu pomáháte v šest hodin ráno do trakaře, tak se na jeho příběh neptáte,“ konstatuje Vrobel.

Svoji zkušenost však hodnotí jako zcela nepřenosnou a utrpení lidí cestujících Evropou jako nepopsatelné. Lidé, kteří válku nezažili, si podle něj nemohou představit, čím uprchlíci procházejí a právě proto je zbytečné jim to vysvětlovat. „Všichni, kdo jsme se vrátili, se vracíme vnitřně úplně změnění s přeházeným žebříčkem hodnot. Po návratu nechápeme, na co se nás lidé ptají, protože nám přijde, že všichni do jednoho mají pitomé otázky,“ tvrdí Vrobel.

„Naprosto nejhorší případ pro mě byl, když jsem viděl asi devadesátiletou paní padat, podlamovala se jí kolena a nebyla schopna se držet na nohou. Museli jsme nakonec vystlat trakař dekami. Asi v šest ráno ji vezl její syn další dva kilometry. Je vůbec neuvěřitelné, že se dostala tak daleko a že to přežila. Měl jsem regulérní strach, že mi umře každou chvíli pod rukama,“ popisuje Vrobel svoje zážitky z hranic.

V současnosti je podle něj ale situace lepší, než byla. Ač Evropská unie v tomto ohledu funguje, jak chce, uprchlíkům dopřává alespoň pohodlnějšího cestování. „Nyní jezdí autobusy a vlády si je předávají jako horký brambor, dělí rodiny,“ vysvětluje Vrobel a dodává, že je to ale pro ně mnohem pohodlnější než chodit pěšky.

Celý rozhovor zde

Zároveň je také přesvědčen, že se veřejná debata v České republice trochu uklidnila. „Myslím, že v červnu se veřejná debata dotýkala fašismu. Nyní se to obrací,“ říká Vrobel a podivuje se nad množstvím rozšířených hoaxů. „Někdo je vytvářel ze zlé vůle. Česká veřejnost byla vystavena útoku, ale nevíme od koho. To je vážná věc.“

Vrobel si myslí, že se mezi uprchlíky nenacházejí žádní radikální islamisté. „Nepochybuju o tom, že s některými lidmi budou konflikty,“ přiznává, vzápětí však dodává, že islamisté by takto necestovali. „To je prostě nesmysl, protože by se vystavili obrovskému utrpení a kdyby byli odhaleni, tak by je ostatní sežrali zaživa.“

„I ekonomický migrant je taková zvláštní kategorie. Když se někdo vydá na tuhle cestu, tak si pan Okamura může být zatraceně jistý, že pro to mají velmi dobrý důvod,“ vyjadřuje se Vrobel na adresu Tomia Okamury, který je znám svými xenofobními výroky a následně dodává, že i život bezdomovců je jednodušší než těch lidí na útěku.