Poukazuje na větu, kterou na webu Spiegel Online napsal a vyargumentoval západoněmecký levicový liberál Jakob Augstein: „V otázce války a míru je Trump lepší volbou než Clintonová.“

„I když s ním nesouhlasíte, musíte uznat, že Augstein široce reprezentuje moderní intelektuální levici. Jeho výstrahu před rizikem vlády Clintonové je třeba brát vážně právě proto, že vychází z fanklubu americké levice, a ne od konzervativců, kteří to mají tak nějak v popisu práce,“ píše Petráček.

Krédo Augsteinova sdělení zní: existuje-li jeden jediný důvod k naději v Trumpovo vítězství, je jím mír. Hillary Clintonová chce v Sýrii riskovat vojenskou konfrontaci s Ruskem. A na tom Evropa nemůže mít zájem.

Petráček upozorňuje, že Hillary Clintonová se několikrát veřejně vyslovila, že chce nad Sýrií či jejími částmi vyhlásit bezletové zóny. Ty by snížily utrpení syrských civilistů, neboť by bránily startovat letadlům s nákladem bomb. „Ten argument zní hezky, ale zamlčuje, že bezletové zóny by vyvolaly konflikt s vládou v Damašku i ruskými jednotkami, které v Sýrii působí na její pozvání a na její podporu. Jinými slovy: mířily by nebezpečně blízko ke hraně americko-ruského konfliktu. Chce to Evropa? Nebo raději prezidenta Trumpa, který by Ameriku z krveprolití vyvázal a řešení by klidně nechal na Putinovi?“ píše dále Petráček.

Poukazuje také na to, že z posledního čtvrtstoletí není znám jeden jediný příklad amerického zásahu, který by poničenou zemi postavil na nohy. Prostě příklad, kterého by se teď Clintonová mohla chopit a říci: „V Sýrii to bude po našem zásahu jako v… To přece za riziko konfrontace s Putinem stojí.“

Ale takový příklad po ruce není. „Zkuste si představit, jak Clintonová říká: V Sýrii to bude po našem zásahu jako v Iráku, v Afghánistánu, v Libyi…To by Trumpovi nahrála zlatý hřeb kampaně,“ píše Petráček.