„Byl to fantastický experiment přírody na lidstvu, který mě utvrdil v tom, co jsem si myslel o tom, jak lidský imunitní systém, v mém případě hlavně adaptivní imunita, to byl můj obor, reaguje na setkání s něčím novým. Naučil jsem se spoustu věcí. Druhá věc byl zajímavý experiment firmy Pfizer a podobně na lidech, kdy se vyzkoušela do té doby nepoužívaná mRNA vakcína, navíc vpichovaná do svalu, ve snaze zabránit šíření povrchového viru. Viru, který se šířil respiračně,“ poznamenal ve svém příspěvku k přínosu očkování proti Covidu-19 Šinkora.

„Dělal jsem vývoj imunitního systému u savců. To byl můj obor, a pak jsem se čirou náhodou dostal na stáž do Holandska, kde jsem dělal výzkum. Jak reaguje novorozenecký imunitní systém na virus, který je podobný. Není to stejná třída, ale podobně se šíří, a tak. A to je ten důvod, proč tady sedím. Protože kdyby to byla chřipka, tak bych nikdy nic nenapsal. Prostě z toho důvodu, že bych si nedokázal představit, co se bude dít, protože jsme měli různé typy epidemií, chřipky... Některé byly výraznější, některé byly méně výrazné. A tam se to nedá odhadnout. V tomto případě to bylo jasné,“ dodal Šinkora.

„Když jsem v roce 2020 v únoru měl trochu času na konferenci v Izraeli, tak jsem se dozvěděl, když jsem četl zprávy, že tento virus zabíjí především staré lidi a nechává děti na pokoji. A v té chvíli mi došlo, co se bude dít a taky jsem si uvědomil, proč mají malé děti tak velký brzlík, který tvoří jedno procento jejich hmotnosti a který spotřebuje strašně moc železa a bílkovin, a tak dále. Na to aby vyprodukoval skoro nic z toho, co tam vzniká. A vlastně došlo mi, že děti, které se narodí do nepřátelského světa vybavené po přerušení pupečníku už jenom protilátkami od maminky a na svoje další protilátky musejí čekat, tak potřebují něco, co je proti tomu světu nepřátelskému plnému virů ochrání. A to jsou ty T-buňky, které tam vznikají. A ony je chrání při narození a potom ještě po narození. A ve 12 letech se předpokládá, že už není tato továrna, vyrábějící 99 procent zmetků a jenom jedno procento funkčních věcí, potřeba, protože nebyla globalizace, a to, co jste mohli potkat, už jste potkali,“ zmínil dále Šinkora. 

„V tu chvíli se přepíná tělo na jiné věci, jako je rozmnožování a shánění potravy, a tak dále. Brzlík postupně odumírá. A tady mi došla další věc: Kdy se člověk stává imunitně starým. A to bývá ta hranice 60–65 let, kdy začínala ta riziková skupina. Takže já jsem si z toho odnesl fantastické imunologické doplnění,“ zakončil.