„Inflace v ČR opět všechny zaskočila. Tentokrát tím, jak je nízká. Jen 15,1 procenta. To je o 2,8 procentního bodu méně, než s čím počítali analytici ve střední hodnotě svých odhadů. Padl i odhad 19 %. Koruna v reakci oslabuje; růst úroků je ještě méně pravděpodobný,“ napsal na svůj Twitter ekonom a komentátor Lukáš Kovanda poněkud překvapeně.

Nečekaný pokles inflace je dán i metodikou, jakou ČSÚ použil k zachycení dopadu zavedení energetického Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Díky zavedení obou opatření statisticky klesla cena elektřiny meziročně o zhruba 38 %, bez nich by zdražila o 35 %.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 10, 2022

Následně ale svoje vyjádření korigoval s tím, že nečekaný pokles inflace je dán metodikou, jakou Český statistický úřad (ČSÚ) použil.

S tím souhlasí i server SeznamZprávy.cz, který upozorňuje, že podle ČSÚ inflace v říjnu sice meziročně vzrostla jen o 15,1 procenta s tím, že tento výsledek byl ovlivněn metodikou, jakou se ČSÚ postavil k úspornému tarifu. Vrcholu inflace jsme podle ekonomů zatím nedosáhli.

Jádrem problému je to, jak se ČSÚ postavil k tzv. úspornému tarifu. Ten je vyplácen jako příspěvek na úhradu energií, ale ČSÚ se rozhodl, že jeho výši odečtou od ceny energií.

Tím se cena energie uměle zlevňuje a zároveň je dosaženo snížení inflace. Případná radost ale není na místě, protože podle Seznam Zpráv ekonomové odhadují, že by bez zásahu statistiků inflace dělala rekordních 18,6 procenta.

Lukáš Kovanda ale našel ještě další souvislosti mezi výhodností zvolené statistické metody a vládou Petra Fialy. Zmíněné metoda se totiž ukazuje pro státní rozpočet jako velmi výhodná.

Český statistický úřad zvolením metodiky výpočtu říjnové inflace ušetří státu opravdu hodně peněz. Držitelé protiinflačních spořících dluhopisů vlády ČR se totiž dočkají úroku jen kolem 15 %, namísto úroku až kolem 19 %, jenž jim měl náležet nebýt změn a statistických úprav.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 10, 2022

„Český statistický úřad zvolením metodiky výpočtu říjnové inflace ušetří státu opravdu hodně peněz,“ je si jistý hlavní ekonom Trinity Bank.

„Držitelé protiinflačních spořících dluhopisů vlády ČR se totiž dočkají úroku jen kolem 15 %, namísto úroku až kolem 19 %, jenž jim měl náležet nebýt změn a statistických úprav,“ dodává k tomu ještě Kovanda.

Podle něj to celé znamená, že stát jen na této emisi na úrocích ušetří v letošním roce zhruba 1,6 miliardy korun. Celkově ale bude jeho úspora v miliardách, jelikož uměle snížená inflace poníží postupně úrok také na dluhopisech republiky z dalších emisí.

K problému se pro Seznam Zprávy vyjádřil i hlavní ekonom BHS (Obchodník s cennými papíry, investor, ekonomický specialista) Štěpán Křeček.

„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky,“ boří Křeček úvahy o tom, jak mohou vládní opatření snižovat inflaci.

„Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ dodává ekonom ke konkrétnímu případu úpravy výše inflace statistickou metodou.

Dodejme, že Český statistický úřad vydal k výpočtu Indexu spotřebitelských cen Metodickou poznámku, která objasňuje dopad vládních energetických opatření na index spotřebitelských cen.

V tomto textu se mimo jiné dočtete, že bez zahrnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu, by úhrnný index spotřebitelských cen meziměsíčně dosáhl hodnoty 101,6 % (namísto 98,6 %), z toho u elektřiny 100,8 % (namísto 46,1 %). Analogicky by meziroční index za úhrn dosáhl hodnoty 118,6 % (namísto 115,1 %), z toho u elektřiny 135,2 % (namísto 61,8 %).